Revoluční krevní testy startupu Theranos skončily fiaskem a Elizabeth Holmes půjde na 11 let do vězení. Kde se stala chyba a jaké dobré rady si můžeš z jejího příběhu odnést?
Díky vynálezu startupu Theranos, který sliboval přinést revoluci ve způsobu testování krve, se Elizabeth Holmes stala nejmladší miliardářkou na světě. Její technologie měla z kapky krve pacienta zjistit, kterou závažnou nemocí trpí, a zachytit ji ve velmi brzkém stadiu. Injekční stříkačky a tradiční laboratoře měly nahradit její malé přístroje Edison v domácnostech, lékárnách, a dokonce i na bojišti.
Svět na ni pohlížel jako na Steva Jobse v sukni. Revoluce se ale nekonala. V testovacích laboratořích Theranos se šířila špína a ebola, Holmes navíc lhala veřejnosti i svým investorům. Ukázalo se, že to celé byl jen podvod. Bývalá nejmladší miliardářka na světě čelila v lednu žalobě ze čtyř podvodů na investorech a ze spiknutí. Minulý týden pak byla odsouzena k více než 11 letům vězení.
Metoda „předstírej, dokud můžeš“ se jí vymstila. Celé to ovšem mohlo dopadnout i jinak. Jak se „krevnímu“ fiasku dalo předejít? Pojďme se společně podívat na pár rad, které si Holmes tehdy mohla vzít k srdci.
1. Neodcházej z univerzity, která je pro tvůj obor klíčová
Holmes už odmala chtěla v životě dokázat něco velkého. V roce 2002 proto nastoupila na studium chemického inženýrství na Stanfordově univerzitě. Tehdy si usmyslela, že vytvoří náplast, která přiložením k pacientovi zjistí, jestli netrpí nějakou infekcí, a do těla by mu případně vpravila antibiotika. Přestože jí náplast chtěli vymluvit, protože podání antibiotik podle odborníků není tímto způsobem možné, Holmes své profesory neposlouchala.
Stanfordovu univerzitu nakonec nedostudovala. Ze školy odešla dobrovolně ve svých 19 letech, což bylo několik měsíců po nástupu, a založila vlastní startup Theranos. Údajně byla přesvědčená, že byla natolik geniální, že vzdělání nepotřebovala. Nejspíš se inspirovala svými idoly, jako jsou Bill Gates nebo Steve Jobs, kteří studium na univerzitě také předčasně opustili. Na rozdíl od Holmes si to ale mohli dovolit.
Jobsem se inspirovala i v zaběhlých praktikách technologického průmyslu, pro něž dokonce existuje odborný název vaporware. To znamená dělat sliby, o kterých si nejsme jisti, že je dokážeme splnit.
Kódování, programování a analýzu dat na počítači lze s trochou šikovností a pravidelnou praxí ovládnout i bez univerzitního vzdělání. Pokud jde o vědu, chemii nebo medicínu, to už je jiný příběh. Holmes si zahrávala s lidskými životy a neměla k tomu patřičné vzdělání ani praxi. Na to poukázala také Phyllis Gardner, profesorka medicíny na Standfordu, která v dokumentárním filmu Vynálezkyně: Z kapky krve vylíčila, že se její studentka Holmes zajímala spíše o technickou stránku vynálezů, a neřešila tolik zdravotní dopady pacientů.
2. Nekopíruj slepě své vzory
Od zakladatele Applu převzala také jeho ikonický vzhled. Jobs byl proslulý svým jednoduchým oblečením a na firemní prezentace nosil téměř vždy černý rolák. Holmes veřejnosti tvrdila, že černé roláky nosila již od svých sedmi let, nicméně to byla lež. Stevem Jobsem v sukni se stala až na doporučení své zaměstnankyně Any Arrioly, když startup začal růst. Mimochodem, Arriola dříve pracovala i ve firmě Apple.
Holmes ale i bez roláků sršela charismatem, a navíc měla natolik dobré rodinné zázemí, že další zviditelnění ani nepotřebovala. Její rodiče totiž velkou část kariéry strávili v Capitol Hill a „žili pro konexe“. Už tehdy měla na své straně Richarda Fuisze, souseda z Washingtonu, D.C. a později jednoho z prvních investorů. Když Holmes odcházela ze Stanfordovy univerzity a nebyla ještě tolik známá, převzala od něj šek na jeden milion dolarů (kolem 23,5 miliardy korun).
Zakladatelka Theranos se Jobsem inspirovala nejen výběrem outfitu, ale i v zaběhlých praktikách technologického průmyslu, pro něž dokonce existuje odborný název vaporware. To znamená dělat sliby, o kterých si nejsme jisti, že je dokážeme splnit. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu...
3. Buď fér ke svým investorům
Revoluční krevní testy a jejich jednoduchost přiměly do projektu vložit peníze i nejbohatší lidi světa (o kterých jsme již psali v předchozím článku). Čím více investorů Holmes měla, tím více důvěryhodnosti startup získával. Zakladatelka Theranos se tak ve svých 30 letech dopracovala až na žebříček časopisu Forbes jako nejmladší miliardářka světa roku 2014. Hodnota firmy Theranos se v té době odhadovala na devět miliard dolarů (193,8 miliardy korun), přičemž od investorů získala celkem 945 milionů dolarů (kolem 22,5 miliardy korun).
Radu firmy tvořili významní příslušníci armády nebo bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger. Údajně se s nimi Theranos spojil kvůli tomu, že přístroje měly pomoci poraněným na bojišti. To se ale nikdy neprokázalo. Téměř nikdo z rady navíc neměl příslušnou kvalifikaci, nebo alespoň základní znalosti v oblasti vědy a medicíny.
Historie Silicon Valley a technologického odvětví obecně je poseta společnostmi, které též slibovaly revoluci, ale funkční produkty nakonec dodaly až s mnohaletým zpožděním. Podnikatelé zkrátka občas musí představit odvážnou vizi a přesvědčit investory, aby do jejich nápadu šli. Každé přikrášlení reality však Holmes připravilo o další rok na svobodě. A ke klamání investorů se postupně nabalovaly další lži.
4. Poslouchej rady odborníků, kteří vědí víc než ty
Metoda krevních testů nebyla tak účinná, jak firma hlásala. Její přístroje Edison nefungovaly tak, jak měly, většina testů se proto prováděla v již existujících komerčních strojích jako Siemens nebo DiaSorin. Theranos navíc lhal ve spolehlivosti a přesnosti testů. V odběrových místech nakonec krev odebírali nejen z prstu po malých dávkách, ale i klasickou metodou z žíly. A počet těchto „tradičních“ odběrů se zvyšoval. Což už tehdy nasvědčovalo tomu, že pouhá kapka krve k určení rakoviny či cukrovky opravdu nestačila.
Dodnes se vlastně neví, jestli se Holmes snažila dosáhnout toho, aby analýza nemoci z pouhé kapky krve skutečně fungovala, nebo jen chtěla „shrábnout“ peníze do kapes.
Do startupu se najímali spíše mladší a méně zkušení vědci, kteří ale byli otevření rizikům. Jedním z nejzkušenějších pracovníků však byl biochemik a odborník na krevní testy Ian Gibbons. Aby byl zajištěn úspěch produktu, Gibbons trval na vysokých standardech, které se ale nenaplňovaly. Dostal se do konfliktu s managementem firmy, který nechtěl chyby přiznat. Gibbons byl navíc často označován jako spoluvynálezce s Holmes na mnoha patentech.
Firma se manipulativně snažila Gibbonsovi zabránit ve výpovědi v rámci soudního sporu o patent, její právník mu například zaslal upravenou lékařskou zprávu, aby nemohl svědčit. Gibbons by jinak poukázal na to, že technologie nefungovala, tudíž některé patenty společnosti by mohly být zneplatněné. Noc před soudním sporem v roce 2013 se však Gibbons úmyslně předávkoval a zemřel na selhání jater.
Dodnes se vlastně neví, jestli se Holmes snažila dosáhnout toho, aby analýza nemoci z pouhé kapky krve skutečně fungovala, nebo jen chtěla „shrábnout“ peníze do kapes. Jedno je ale jisté. Minimálně jeden nevinný život mimořádného biochemika, který měl s technologií čisté úmysly, za to nestál.
5. Dodržuj bezpečnostní předpisy práce
Pro analýzu odběru krve z prstu se malé zkumavky dávaly do malého přístroje Edison. Do stroje vložili spoustu komponentů, jehel a tekutin. Zacházení s nimi však bylo velmi problematické a rozhodně neodpovídalo hygienickým předpisům. Testovací laboratoří se tak postupně šířila nejen špína, ale i různé nemoci. Mezi nimi byla také ebola, která propukla zejména ve Spojených státech v roce 2014.
Krev se totiž v přístroji vylévala a špinila součástky. „Někteří dárci, které jsme měli, byli lidé z ulice se žloutenkou a podobnými nemocemi. Přístroj se uprostřed procesu zaseknul a já tam musel sáhnout rukama. Jehly v přístroji mě mohly i propíchnout. Činidla a krev se vylévaly. Krev, která se na přístroji usazovala, se odpařovala do vzduchu v místnosti,“ popisoval jeden z biochemiků společnosti Dave Phillippides pro dokumentární film o své bývalé „šéfové“.
6. Kontrolováním ostatních jen ztrácíš svůj čas
Holmes navíc začala být paranoidní a bála se údajně toho, aby se její vynález nedostal ke konkurenčním zdravotnickým společnostem. Spíše šlo ale čistě o to, aby se podrobnosti o nefunkčním vynálezu nedostaly na světlo. Vše proto bylo přísně střežené. Elizabeth nedůvěřovala ani zaměstnancům firmy, kteří o své práci nesměli říct ani svým rodinám. Aby jí někdo náhodou neukradl patent, sledovala pracovníkům jejich příchody a odchody pomocí karty, se kterou se pohybovali po laboratoři. Společně s dalším šéfem firmy Rameshem „Sunnym“ Balwanim jim také kontrolovali e-maily.
Mikromanagement je velkým nešvarem spousty lidí na vedoucích pozicích. Úzkostné kontrolování práce podřízených a přehnaný důraz na detaily přitom škodí celé firmě. Obzvlášť dnes, kdy se osvědčuje dávat zaměstnancům více volnosti a důvěry. Podnikatelé tím navíc plýtvají svým drahocenným časem a energií, které by mohli věnovat důležitějším věcem.
7. Milostné vztahy do práce nepatří
Obchodním, ale i milostným partnerem Holmes byl o 19 let starší Ramesh „Sunny“ Balwani. Jak poznamenal magazín Vanity Fair, tento vztah mohli investoři pravděpodobně označit za střet zájmů, což by mohlo výrazně ovlivnit tok investic. Ale nejen to. Holmes navíc u soudu vinila svého bývalého partnera „Sunnyho“ z emocionálního a sexuálního obtěžování, což na ni mělo mít vliv.
Nechodit naproti médiím a neposkytovat rozhovory bylo mimochodem strategií českého podnikatele Petra Kellnera, který v devadesátkách během kuponové privatizace založil PPF.
Asi nemusíš mít tuto zkušenost, abys pochopil*a, že tahat milostný vztah do práce není zrovna moudré a spíše ti to v kariéře přitíží. A je jedno, jestli jsi šéfem firmy, nebo pracuješ na vrátnici. Nejen strach o investice, ale i nepohoda, dusno nebo tajnůstkářství je pro pracovní atmosféru stresující.
8. Neboostuj si ego v médiích, když nemáš čisté svědomí
Pro Holmes se stal osudným rok 2015, kdy tajný zdroj upozornil novináře Johna Carreyroua z deníku The Wall Street Journal na zvláštnosti kolem testovací metody Theranos. Samotného Carreyroua zarazilo, že Holmes nedokázala médiím vysvětlit, jak technologie vůbec fungovala. Například reportérovi Kenu Aulettovi z magazínu The New Yorker, kterému poskytla opravdu rozsáhlý rozhovor, odpověděla poněkud záhadně: „Chemie se provádí tak, že dojde k chemické reakci a generuje signál z chemické interakce se vzorkem, který se převede na výsledek, který je poté přezkoumán certifikovaným laboratorním personálem.“
Novinář se pustil do investigativní práce a následně o Holmes vydal sérii článků. Popisoval, jak byla její metoda nedůvěryhodná a že Theranos navíc testuje pomocí komerčně dostupných strojů jiných firem. Obvinění se prokázala. Ještě v roce 2014 ji svět oslavoval jako nejmladší miliardářku, ale naráz se z ní stala podvodnice. V roce 2016 dostala firma zákaz provádět testy z krve a v roce 2018 byla firma zrušena.
Když budeš mlčet, nikdo se o tobě nic nedozví. Pokud ale máš na svědomí nekalé praktiky, mlčení je stále lepší volbou než prozradit více, než je potřeba. Nechodit naproti médiím a neposkytovat rozhovory bylo mimochodem strategií českého podnikatele Petra Kellnera, který v devadesátkách během kuponové privatizace založil PPF. Lhát lidem do očí navíc není nic příjemného. I když to Holmes do poslední chvíle praktikovala a bojovala za svou firmu, co se dalo – tahat za nos veřejnost a obzvlášť média se jí nevyplatilo.
