hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Máme pro tebe nový zpravodajský portál!prohlédnout
Ekonomika a finance

V kuponové privatizaci se prodal majetek za více než 360 miliard korun. „Šoková terapie“ zrodila první miliardáře i tuneláře

Sametová revoluce v listopadu 1989 změnila politický režim. Kuponová privatizace ale ovlivnila českou ekonomiku i společnost. Přinášíme ti příběh o tom, jak před 31 lety vznikl experiment, který měl z Čechů udělat „boháče“.

Kuni Nguyenová
19. 11. 2022 15:00 Čas čtení: 5:12
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
V kuponové privatizaci se prodal majetek za více než 360 miliard korun. „Šoková terapie“ zrodila první miliardáře i tuneláře
Zdroj: Wikimedia/volně k užití
Ekonomika a finance
0
Kuni Nguyenová
19. 11. 2022 15:00
Čas čtení: 5:12

V kuponové privatizaci se prodal majetek za více než 360 miliard korun. „Šoková terapie“ zrodila první miliardáře i tuneláře

Sametová revoluce v listopadu 1989 změnila politický režim. Kuponová privatizace ale ovlivnila českou ekonomiku i společnost. Přinášíme ti příběh o tom, jak před 31 lety vznikl experiment, který měl z Čechů udělat „boháče“.

Kuni Nguyenová
19. listopad 2022, 15:00
Čas čtení: 5:12
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
V kuponové privatizaci se prodal majetek za více než 360 miliard korun. „Šoková terapie“ zrodila první miliardáře i tuneláře
Zdroj: Wikimedia/volně k užití
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

Oranžová knížka za 1035 korun, dlouhé fronty, ale i televizní reklama s písní Discopříběh od Michala Davida. Kuponová privatizace se stala symbolem devadesátek. Měla přinést nejen férové odstátnění podniků, ale i vyšlapanou cestu ke zbohatnutí. 

 

Privatizace má ale své vítěze i poražené. Někteří ji považují za úspěšný experiment, podle jiných jde o „podvod století“. Jak se v Česku psal malý sen o velkém podnikání? 

Od centrálního plánování k nápadu prodeje kuponů a známek

Po pádu komunistického režimu se česká ekonomika začala transformovat na tržní ekonomiku. Předpokladem k tomu bylo odstátnění hospodářského majetku. Proč?

 

Před rokem 1989 fungovalo centrální plánování. Tedy že všichni měli zaměstnání a všechen majetek patřil všem. Problém nastal v bodě, kdy stát upřednostňoval kvantitu produkce, nikoli výdělek a efektivní hospodaření. Jinými slovy, s penězi se „mrhalo“ a nemyslelo se na budoucí generace. Státní aparát navíc předem jasně rozhodl o mzdách nebo cenách výrobků. Takže o svobodě (nejen) v podnikání si mohl každý nechat zdát. 

Aby vůbec vznikl demokratický stát se soukromým vlastnictvím, bylo potřeba převést co největší množství státního majetku za co nejrychlejší čas. Část majetku se vrátila původním majitelům či jejich dědicům. Jiná část se převedla ze státu na obce. Menší provozovny se zase prodaly v aukcích.

 

Co ale s velkými firmami? Trojice autorů – Dušan Tříska, Tomáš Ježek a Václav Klaus – rozhodla, že by měly být zařazeny do takzvané velké privatizace. A jedním z nástrojů, jak to udělat, byl prodej kuponových knížek a známek. Nápad kuponové privatizace se podle ekonoma Jana Vaňouse zrodil v kanadské Britské Kolumbii. „Jak se tato myšlenka dostala do Česka, to nevím,“ uvedl pro Reflex

DIKem k naději na zbohatnutí 

Součástí této privatizace byla kuponová knížka oranžového zbarvení. Její prodej započal prvního října 1991 v 10 hodin dopoledne. Knížku si mohl pořídit každý plnoletý občan za 35 korun a k ní známku za 1000 korun. Dohromady tedy utratil 1035 korun za knížku o deseti kuponech po 100 bodech. Její koupí se každý mohl stát takzvaným DIKem. To je zkratka pro držitele investičních kuponů.

 

DIK si mohl kupony vyměnit za akcie privatizovaných podniků. Pokud poptávka (zájem DIKů ke koupi akcií) nepřevyšovala nabídku (počet akcií), část akcií byla zájemcům připsána na účet ve Středisku cenných papírů a zbytek akcií postoupil do dalších kola. Pokud poptávka převyšovala nabídku, do dalšího kola postoupily všechny akcie. Zbytek po posledním kole zůstal Fondu národního majetku.

Obchodování s těmito kupony se uskutečnilo ve dvou vlnách v letech 1992 až 1994. Každá vlna měla předkolo pro investiční fondy a několik kol pro běžné občany. První vlna měla pět kol, druhá zase šest. I přes počáteční nedůvěru občanů se řada z nich nechala na obchodování s kupony nalákat. Účast byla obrovská. Podtrženo, sečteno, s kuponovou privatizací se odstátnil majetek v celkové hodnotě 367,5 miliardy korun.

 

Kuponová privatizace v číslech:

První vlna

–⁠ proběhla v ČSFR v roce 1992 (od května do prosince)
–⁠ bylo celkem pět kol 
–⁠ účastnilo se jí 8 566 000 lidí a 264 investičních fondů
–⁠ zprivatizovalo se 1491 společností v hodnotě 299 miliard korun

Druhá vlna
–⁠ proběhla v České republice v roce 1994 (od března do prosince)
–⁠ bylo celkem šest kol
–⁠ účastnilo se jí 6 160 000 lidí a 353 investičních fondů
–⁠ zprivatizovalo se 861 společností v hodnotě 155 miliard korun

 

Pro řadu obyvatel totiž kuponová privatizace nebyla pouhým rozdělením obrovského majetku. Znamenala mnohem víc – přístup ke svobodě a posunutí hranic podnikání i myšlení, které jim dosud nebyly umožněny. Oranžové knížky dávaly lidem naději, že brzy mohou zbohatnout. 

 

„Jistotu desetinásobku“ sliboval fenomén Harvard

Jak se obchodovalo s kupony, jsme již zmínili. Pro mnohé byl ale tento princip v zásadě složitý a nesrozumitelný. Obzvlášť v době, kdy finanční gramotnost byla tabu a v podstatě nebyla ani možnost si informace ověřit. Aby se s tím běžní lidé nemuseli „trápit“, obrátili se na investiční fondy. Svěřili jim své investiční body, aby je investovaly a jednoho dne přetvořily na zisk. 

Právě fondy se staly hybateli a nakonec i vítězi kuponové privatizace. Fondům totiž občané důvěřovali více než vlastnímu úsudku. V první vlně jim bylo svěřeno přes 71 procent všech investičních bodů, v druhé 64 procent.

 

Masivní reklamu měly na svědomí harvardské fondy. Slíbily lidem, že když jim svěří své kupony, zajistí jim desetinásobný zisk. V reklamách s chytlavými a jednoduchými slogany účinkovala řada českých celebrit. Patřili mezi ně zpěvačky Helena Vondráčková a Bára Basiková nebo oštěpař Jan Železný. V rámci televizního spotu byla navíc použita i píseň Discopříběh od Michala Davida. 

 

 

Harvardským fondům uvěřilo přes 800 tisíc lidí, ty to ovšem s investicí nemyslely vážně – jejich šéf Viktor Kožený byl jakousi českou obdobou Vlka z Wall Street. Své klienty podvedl a z fondu zmizelo 16 miliard korun. O něco podobného se dokonce pokusil i při kuponové privatizaci v Ázerbájdžánu.

 

S penězi odletěl do daňového ráje na Bahamy. Dodnes po něm pátrá česká i americká policie, to ale Koženému nebrání si na ostrovním státě poklidně užívat. Na pokyn amerických úřadů ho sice několikrát ty bahamské zadržely, ale vždy jej propustily.

Jak se v Česku zrodili miliardáři i pojem „tunelování“

Kromě harvardského fondu i jiné investiční fondy – a tedy i majetek DIKů – skončily v rukou podobně „vychytralých“ podnikavců. Ti dokázali využívat nedokonalé legislativní úpravy, často na úkor drobných akcionářů. Po roce 1995 se tak začalo ukazovat, že majetek z fondů mizí neznámo kam. 

Některé kauzy zaměstnávaly soudy mnoho let. Šlo například o prodej společností OKD, Mostecká uhelná, Rakon či Unipetrol, které si privatizací přišly až na miliardy korun. A tak se v devadesátkách zrodil pojem „tunelování“. Ten se mimochodem zapsal do mezinárodního slovníku – tunelování je dnes mezinárodním slovem pro zpronevěření majetku.

 

Během kuponové privatizace ale vznikly i některé dnes úspěšné firmy. Mezi ně patří například PPF tehdejšího majitele Petra Kellnera. PPF je totiž zkratka pro „První privatizační fond“. Fond během privatizace převzal více než dvě stovky firem v hodnotě přesahující pět miliard korun. Díky privatizaci se postupně rozrostl do střední a východní Evropy. Na kuponové privatizaci vedle Kellnera zbohatli také podnikatelé Radovan Vítek či Pavel Tykač. 

 

Jak dopadla privatizace? Někteří ji obdivují, jiní ale kritizují

Desítky velkých společností však byly kuponovou metodou privatizovány pouze z části. Vláda totiž velkou část akcií prodala formou buď dražeb, veřejných soutěží, nebo přímých prodejů. Zatímco například Škodu Auto, Telecom nebo Transgas vláda prodala zahraničnímu zájemci napřímo, další firmy jako ČEZ nebo Čepro si ze strategických důvodů ponechala.


O pár let později se z někdejší socialistické společnosti zrodil demokratický stát se soukromými podniky. Devadesátkový „experiment“ ale dodnes řada lidí buď obdivuje, nebo kritizuje. Podle jeho zastánců šlo o unikátní projekt, který lidem skutečně přinesl peníze navíc. „Kuponovkou“ si DIKové údajně v prvním kole vydělali v průměru 35 535 korun na osobu, v druhém kole 25 160 korun. Mnozí občané však o své peníze kvůli podvodným fondům přišli. Není proto divu, že ji nynější prezident Miloš Zeman nazval „podvodem století“.

Prospěla tedy Česku kuponová privatizace? „Komparativní studie ukazují, že země, které zvolily šokovou terapii – tedy i Československo –, dosáhly větších úspěchů než ty, které zvolily pomalejší cestu. Ale nesmíme zapomínat, že Československo mělo jiné a výhodnější podmínky než třeba země bývalého Sovětského svazu,“ uvedl historik Jakub Rákosník pro Český rozhlas Plus.

Z kuponové privatizace stále zbývají nevyzvednuté akcie

Od první kuponové privatizace uplynulo 31 let. Stále ale zůstává přes 700 tisíc účtů, které v sobě dodnes skrývají akcie v hodnotě několika miliard korun. K zapomenutým akciím z „kuponovky“ se majitelé ale nehlásí. 

 

Zda někomu náhodou neleží nějaké zapomenuté bohatství z devadesátek, může kdokoliv zjistit podle rodného čísla. K tomu pomůže například online služba depozitáře cenných papírů (CDCP). Po zaplacení 90 korun a ověření přes bankovní identitu pošle CDCP zájemcům výpis, zda nějaké akcie vlastní.

 

Vyhledání akcií z nezařazeného účtu lze provést i přes většinu českých bank a u některých obchodníků s cennými papíry. Přijít do běžné pobočky banky ale nestačí, k tomu je potřeba si sjednat schůzku s investičním specialistou. Ti jsou ovšem jen na některých pobočkách. Tato bankovní služba běžně stojí řádově několik set korun.  

Upozornit na chybu. Pokud spatruješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: youtube.com, rozhlas.cz, reflex.cz, ceskatelevize.cz, finex.cz, refresher.cz, aktualne.cz, demagog.czNáhledový obrázek: Wikimedia/volně k užití
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu ekonomika a finance
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news
včera v 21:22
Francie začne mladým poskytovat kondomy zdarma. Macron chce snížit počet nechtěných těhotenství.
včera v 20:26
Jihokorejci omládnou o rok až dva. Nový zákon mění počítání věku.
více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.