Elektřina v Česku zdražila oproti jiným zemím EU nejvíce. Za pololetí až o 62 procent
Naopak nižší ceny elektřiny jsou v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
Elektřina v Česku zdražila oproti jiným zemím EU nejvíce. Za pololetí až o 62 procent
Naopak nižší ceny elektřiny jsou v Nizozemsku, Slovinsku a Polsku.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil vývoj cen energií za první polovinu roku 2022. Z dat vyplývá, že průměrná cena elektřiny v EU meziročně prudce stoupla, avšak v Česku byl nárůst nejvyšší (62 procent). Za Českem následuje Lotyšsko (nárůst o 59 procent) a Dánsko (plus 57 procent).
Ve 23 zemích EU se zvyšovaly i ceny plynu. V žebříčku zdražování plynu pro domácnosti je ovšem Česko až na desátém místě. Cena plynu stoupla zejména domácnostem v Estonsku (plus 154 procent), v Litvě (plus 110 procent) a Bulharsku (plus 108 procent).
Řešení EU proti „drahotě“: Jde o energetický balíček nebo zastropování cen
Ke zdražování v EU přispěly především náklady na energie a dodávky, které ovlivňuje současný rusko-ukrajinský konflikt. Například cena za 100 kilowatthodin (kWh) elektřiny během půl roku stoupla o 3,3 eura (80 korun). „V první polovině roku 2022 se průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v EU ve srovnání se stejným obdobím roku 2021 prudce zvýšily, z 22,0 eura (539 korun) za 100 kWh na 25,3 eura (620 korun) za 100 kWh,“ uvádí úřad.
Naopak nižší ceny za elektřinu měly domácnosti v Nizozemsku (minus 54 procent), Slovinsku (minus 16 procent), Polsku (minus tři procenta) a v Portugalsku a Maďarsku (shodně minus jedno procento). Nižší ceny zpravidla souvisí s vládními dotacemi a zastropováním cen v konkrétních zemích. O tom, jak země EU pomáhají svým občanům zaplatit jejich účty za energie, se dozvíš v našem přehledu.
Ve snaze zmírnit dopady dražších energií se Evropská unie koncem září dohodla na „balíčku“ krizových opatření. Ta zahrnují povinné úspory elektřiny a přerozdělování mimořádných zisků energetických společností. Evropská komise chce také vyjednávat o dodávkách plynu se zeměmi, jako jsou Norsko nebo Spojené státy.
Česko zase v říjnu schválilo zastropování energií (psali jsme o tom zde), a to na úrovni 6000 korun za jednu MWh elektřiny, cena plynu skončí na 3000 korunách za MWh, včetně distribučních poplatků. Týká se všech domácností bez ohledu na jejich spotřebu. Cenový strop bude platit po celý příští rok, v zálohách za energie se opatření projeví již během listopadu.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
