Inflace v eurozóně v září vyskočila na nové historické maximum 9,7 procenta, a to zejména kvůli cenám energií. Nejvyšší hodnoty inflace tradičně atakují trojici pobaltských zemí v čele s Estonskem (24,2 procenta), naopak nejnižší růst cen zaznamenala Francie, kde inflace klesla na 6,2 procenta.

Pojem „inflace“ ale není pouze pojmem v učebnicích, hlouběji do kapsy si sáhne téměř každý. Zvyšují se náklady na potraviny a pohonné hmoty, majitelé nemovitostí si účtují více peněz za nájemné a poplatky za energie a plyn prudce stoupají.

Členské státy Evropské unie se sice řídí sjednocenými pravidly a směrnicemi, v konečném důsledku ale mohou přijímat mimořádná opatření na ochranu spotřebitelů před rostoucími náklady i samostatně. Například Česko ve středu schválilo zastropování energií na úrovni 6000 korun za jednu MWh, cena plynu skončí na 3000 korunách za MWh (k tomu se přičítají distribuční poplatky). Týká se všech domácností bez ohledu na jejich spotřebu.

Co ale dělají ostatní evropské země, které nutně nemusí spadat do EU, aby občanům finančně ulehčily? Přinášíme ti přehled evropských opatření, která reagují na inflaci a především na kolísavé ceny energií. 

• Velká Británie 
• Německo
• Rakousko
• Francie
• Itálie
• Španělsko
• Dánsko
• Nizozemí
• Norsko
• Finsko
• Švédsko
• Maďarsko
• Slovensko
• Polsko
• Řecko
• Chorvatsko
• Rumunsko
• Bulharsko

Velká Británie

Britská vláda oznámila v květnu zavedení mimořádné pětadvacetiprocentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností. Získané peníze poputují nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku. Domácnosti, které se snaží vyjít s penězi a již pobírají státní dávky, dostanou příspěvek 650 liber (18 800 korun), důchodcům zase připadne příspěvek 300 liber (8700 korun) na pohonné hmoty. Lidé s postižením mohou obdržet 150 liber (4300 korun) na pokrytí zvýšených životních nákladů, jako je bydlení. 

V reakci na prudký růst cen energií se britská premiérka Liz Truss chystá podpořit také firmy, a to částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu korun). Energetické firmy mají navíc získat státem podporované půjčky. Podobný strop na účty za energii pro domácnosti byl představen začátkem září. Truss uvedla, že průměrná domácnost „by neměla platit více než 2 500 liber (přes 70 tisíc korun) ročně za každý z následujících dvou let“, což by podle ní znamenalo roční úsporu přibližně 1 000 liber (kolem 25 tisíc korun) na základě současných cen energií.

Německo

Německá vláda schválila v březnu první balík pomoci pro potřebné, tedy rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící. Pro tamní občany platí daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak obdrží jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 korun). Osoby pobírající podporu na bydlení mají nárok na doplatek od 270 eur (7600 korun) na vytápění. Stát také zavedl dotované jízdenky na veřejnou dopravu. 

Německo se zároveň snaží omezit svou silnou závislost na ruském plynu. Do konce března 2024 chce proto snížit daň z přidané hodnoty na zemní plyn, a to z 19 procent na sedm procent. Zvláštní daň by měla pomoct dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen suroviny, a přenést na spotřebitele 90 procent jejich nákladů.

Rakousko

Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 korun). V červnu vláda přišla s dalším balíčkem pro domácnosti a podniky, který má řešit dopady rostoucí inflace. Jde o jednorázový příspěvek 500 eur (přes 12 000 korun) pro každou dospělou osobu a 250 eur pro každé dítě. Celková hodnota těchto opatření za letošní rok se odhaduje na šest miliard eur (148,5 miliardy korun).