Jestřábi a holubice v ČNB: Jaký je postoj Zamrazilové, Kubelkové a Fraita k úrokovým sazbám? (Otázky a odpovědi)

Centrální bankéři se zpravidla rozdělují na dvě názorové skupiny, a to na jestřáby a holubice. Zatímco jestřábi obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb a dražších peněz, holubice preferují rozkvět, ekonomický růst, nízkou nezaměstnanost a levné peníze.

Doposud sice v české monetární politice byli prosazováni jestřábi, nyní se ovšem může stát, že převahu budou mít pomyslné holubice. Tomu může napomoci funkce guvernéra, který v případě rovnosti hlasů dostane rozhodující slovo. A nově jmenovaný guvernér Aleš Michl se dlouhodobě netají tím, že jestřábem rozhodně není.

Je, nebo není zvyšování sazeb recept na zkrocení inflace?

Vyšší sazby zpravidla brzdí ekonomický růst a působí tak proti inflaci. V praxi to znamená, že firmy se hůře dostanou k úvěrům a méně investují na rozšíření výroby, domácnosti si zase méně půjčují na bydlení a spotřební zboží. Snižování sazeb naopak pomáhá v dobách slabého ekonomického růstu.

Je ovšem rozdíl, pokud inflaci způsobuje domácí poptávka, nebo inflace pochází ze zahraničí. Pokud za zdražováním stojí domácí poptávka – například utrácení vlády, malá nezaměstnanost nebo nákupní „horečka“ Čechů po pandemii – tak se sazby zvyšují. U inflace „dovezené“ ze zahraničí, kdy ceny pohání například energetická krize a válka na Ukrajině, zase přichází „na pomoc“ kurz koruny.

Většina, tedy pět členů dosud úřadující rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka, zastává názor, že inflaci ovlivňují domácí faktory, které tady byly ještě před vypuknutím války na Ukrajině. Podle jmenovaného guvernéra je ale inflace ze dvou třetin nákladová, dovezená.

„Nedokážeme přes zvyšování sazeb snížit cenu elektřiny, plynu nebo benzinu,“ uvedl v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Další razantní zvyšování sazeb tak podle Michla dává smysl až v případě hrozící silné poptávkové inflace, tedy růstu cen, který vyvolává zvyšující se poptávka po zboží a službách. 

Zamrazilová, Kubelková a Frait. Kdo jsou noví členové bankovní rady?

Dosud jsme tě podrobně informovali o Aleši Michlovi, který od července nahradí dosavadního guvernéra Jiřího Rusnoka. Další tři pozice v bankovní radě obsadí dvě ekonomky a expert na finanční stabilitu. Konkrétně viceguvernérka Eva Zamrazilová, která již byla členkou bankovní rady v letech 2008 až 2014, Karina Kubelková a bývalý člen rady Jan Frait v letech 2000 až 2006. Ti od července nahradí stávajícího guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu.

V následujícím přehledu se dozvíš více informací o zbývajících členech bankovní rady. Kliknutím na šipky nalezneš jednotlivé profily: 

Mimochodem, z ročních zpráv o výsledku hospodaření lze vyčíst, kolik si každý centrální bankéř může za rok vydělat. Dosud úřadující guvernér ČNB Jiří Rusnok loni utržil 5,9 milionu korun hrubého, v přepočtu na čistou mzdu se jedná o 4,3 milionu korun. Jeho čistý příjem se tak meziročně zvýšil zhruba o 114 tisíc korun.

Čistá mzda ostatních členů bankovní rady se v roce 2021 pohybovala v rozmezí od 2,9 milionu korun do 3,5 milionu korun za uplynulý rok. Pro zajímavost, těsně za guvernérem si loni nejvíce finančně přilepšil Tomáš Nidetzký, naopak nejméně Oldřich Dědek. 

Co od nové rady očekávat?

Téměř jisté je, že Michl i Dědek se jako jedni z mála dlouhodobě staví proti zvedání úrokových sazeb. Oba tvrdí, že za inflací stojí hlavně drahé dovážené zboží. Sazby na současnou inflaci podle nich přestávají být účinné, poškodí export a ekonomiku. Při jmenování guvernérem se Michl navíc nechal slyšet, že na srpnovém zasedání navrhne ponechání úrokových sazeb.

Stará a nová rada ČNB (před a po 1. červenci 2022)

Se stanoviskem Michla a Dědka by potenciálně mohla souhlasit Kubelková z Hospodářské komory. Vnímá to tak alespoň hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda či analytik XTB Štěpán Hájek. „Na stranu holubic by se mohla přidat také Kubelková jakožto analytička Hospodářské komory ČR, tedy instituce monitorující potenciální problémy vyšších sazeb pro podnikatele,“ upozorňuje Hájek ve svém komentáři. „Proti možné přechodné ‚prázdninové‘ stabilizaci sazeb patrně nic namítat nebude,“ souhlasí Kovanda.

Zaujmout holubičí postoj proti dalšímu zvyšování sazeb by podle Hájka mohla i viceguvernérka Zamrazilová. „Vyšší sazby totiž zdražují naakumulovaný státní dluh, proti čemuž jako předsedkyně Národní rozpočtové rady tolik bojovala,“ uvádí analytik. 

Na druhou stranu, po dřívějších zkušenostech v bankovní radě mohou Zamrazilová a Frait vnímat vyšší sazby jako jistou záruku kontinuity. „To platí zvláště v případě Fraita, jenž v ČNB působil i v mezidobí po skončení jeho předchozího působení v bankovní radě až do současnosti,“ tvrdí Kovanda. Není tedy vyloučené, že „jestřábí strana“ může získat alespoň jednoho nového člena navíc.

Je třeba se bát velké diskontinuity?

Z posledního nadstandardního zvýšení úrokových sazeb na sedm procent se může zdát, že jej členové předchozí rady odhlasovali „do zásoby“. Jak bude nová rada hlasovat a zda existuje obava, že bude chtít sazby snížit, ale není do poslední chvíle jasné. 

Prognózy ekonomů zatím naznačují, že většina – tedy minimálně čtyři centrální bankéři – zatím zastává „jestřábí“ postoj, tedy pro zvyšování úrokových sazeb. Michl jakožto guvernér má sice během jednání poslední (lichý) hlas, bankovní rada ovšem rozhoduje kolektivně.

Dosavadní poměr sil v radě ale do budoucna může zvrátit prezident republiky, který členy bankovní rady jmenuje. V únoru příštího roku totiž končí první mandáty ještě Oldřichu Dědkovi, který byl dosud proti zvyšování sazeb, a viceguvernéru Marku Morovi, který se naopak řadil mezi zastánce zvyšování. Jejich mandát může prezident prodloužit, nebo místo nich jmenovat i úplně nové členy rady.

Prezident již dříve vyjádřil přesvědčení, že ČNB by měla spoléhat také na jiné protiinflační nástroje, které prý dosud nebyly tak hojně využívány. „Mám tím na mysli kursové operace, respektive operace s devizovými rezervami. To už ovšem bude záležet na rozhodnutí od prvního července opět sedmičlenné bankovní rady,“ uvedl Zeman během květnového jmenování Michla guvernérem.

Dosáhnou mladí na hypotéku?

Navzdory zvyšujícím se úrokovým sazbám hypoték je vlastní bydlení stále snem většiny Čechů a Češek. Spolu se sazbou ovšem rostou i splátky. „Pokud dnes klient podepíše smlouvu na hypotéku 3,5 milionu korun se splatností 25 let, musí si ve svém rodinném rozpočtu připravit částku vyšší než 21 900 korun. To je v porovnání s minulým měsícem více o 800 korun a o více než 6000 Kč proti červnu roku 2021,“ upozorňuje analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Banky se proto rozhodly zejména mladým lidem (tedy klientům do 36 let) zpřístupnit koupi svého bydlení tím, že jim „uměle“ poskytují slevu na úrokovou sazbu. Záleží ovšem na domluvě, podmínky má totiž každá banka individuální, o čemž jsme tě dříve informovali v podrobnějším článku. 

Rozhodování o tom, zda si pořídit vlastní bydlení, však paradoxně nesouvisí jen se situací na hypotečním trhu. „V případě, že se mladí rozhodnou vyčkat, například jeden až tři roky, až se situace na poli úrokových sazeb ‚znormalizuje‘, se mezitím mohou zvýšit ceny nemovitostí. A hlavně nemovitost, kterou si přáli koupit, už nemusí být k dispozici,“ vysvětluje pro Refresher hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák. 

Například ceny nových bytů v Praze nadále rostou, a to i proto, že na trhu je nyní nejméně bytů za posledních deset let. V průměru stojí 121 507 korun na m², v porovnání s loňským rokem si tak připlatíš až o 9 % více. Vyplývá to z analýzy realitního trhu, kterou za první čtvrtletí letošního roku zveřejnily společnosti Trigema, Central Group a Skanska Reality.

Ceny nemovitostí ovšem letos podle Sýkory dosáhly na dosavadní maxima a nedá se očekávat, že by mělo dojít k jejich propadu. „Dá se ovšem očekávat zpomalení tohoto růstu nebo případná stagnace,“ podotkl.