Od roku 2014 do roku 2017 byl Michl externím poradcem ministra financí a později premiéra Andreje Babiše. Z politiky se poté přesunul do ČNB, kde je od konce roku 2018 jejím členem.

Od července jako guvernér ČNB

Michl má nyní namířeno k dalšímu kariérnímu milníku: Od července se stane guvernérem ČNB. Na tuto funkci ho ve středu jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Bude tak nástupcem Jiřího Rusnoka, kterému koncem června končí mandát.

Podle informací Seznam Zpráv se v nejužším výběru na guvernéra ČNB ocitli čtyři kandidáti, ze kterých se prezident rozhodoval. Kromě Michla byl v úvahu také šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a viceguvernér Marek Mora.

Jako guvernér bude Michl především vystupovat za ČNB navenek. Jeho úkolem bude řídit jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů dostane rozhodující slovo. Dále má možnost účastnit se zasedání vlády. 

S funkcí guvernéra ČNB jde ruku v ruce také velmi slušný výdělek, což se dá vyčíst z ročních zpráv o výsledku hospodaření. Pro zajímavost: Dosud úřadující Rusnok si loni ve své funkci vydělal 5,9 milionů korun hrubého, v přepočtu na čistou mzdu se jedná o 4,3 miliony korun. Jeho čistý příjem se tak meziročně zvýšil zhruba o 114 tisíc korun.

Proti růstu sazeb s novými členy ČNB

Při jmenování Michl naznačil, že chce zajistit stabilitu sazeb. Na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu pravděpodobně navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. „Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál,“ uvedl Michl u prezidenta.

Společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem se totiž jako jedni z mála dlouhodobě staví proti zvedání úrokových sazeb. Oba tvrdí, že sazby na současnou inflaci přestávají být účinné, poškodí export a ekonomiku. 

Nový guvernér tak chce pracovat spíše s formováním inflačních očekávání. Navíc předpokládá, že v červenci, kdy převezme řízení bankovní rady, se bude inflace pohybovat stále kolem rekordních 15 procent. „Hlavní cíl bude ji navrátit na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ doplnil Michl.

Již dříve uvedl, že chce snížit deficit veřejných financí a bojovat tak proti nadměrnému nárůstu úvěrů, proti nadměrnému zadlužování lidí a firem. „Potřebujeme letos růst množství peněz v oběhu menší než 10 procent,“ uvedl v jednom ze svých komentářů pro MF Dnes. 

Podle prezidenta je potřeba naslouchat příznivcům i odpůrcům zvyšování sazeb. „Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování,“ řekl Zeman při jmenování.

Bankovní rada ovšem rozhoduje kolektivně. Bude tedy záležet na tom, jestli se obmění další členové rady, kterým letos končí mandát. Jedním z pravděpodobných kandidátů je například prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, který by nejspíš podpořil Michlův postoj.

Sedmičlennou radu totiž po dvou mandátech opustí dosavadní guvernér Jiří Rusnok. V červnu také končí první funkční období viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi rady Vojtěchu Bendovi. Prezident ovšem může Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, nebo místo nich jmenovat někoho jiného. 

Ve střetu zájmů jako Babiš

Michl má mimo jiné zkušenosti i s vlastním byznysem, od roku 2016 je totiž spolumajitelem investičního fondu Quant. Jako člen rady ovšem může ovlivnit výši úrokových sazeb či jiná rozhodnutí ČNB.

Aby se vyhnul pochybám o střetu zájmů, svůj podíl ve firmě již v roce 2018 vložil do svěřenského fondu. Jeho správcem jmenoval advokáta Petra Muchu. „Ke dni vzniku funkce v bankovní radě ČNB své aktivity ve fondu ukončil, aby zamezil možnému střetu zájmů a dostál podmínkám členství v bankovní radě ČNB,“ uvádí fond Quant na svém webu.

Michl nyní ovšem pro redakci Aktuálně.cz odmítl zveřejnit jeho statut, tedy to, kdo bude z fondu těžit nebo jaký vztah má k majetku. Přitom v dopise investorům z roku 2018 naznačil, že fond úplně neopouští. „Kdo mě zná, ví, že bych to (prodej) neudělal, protože řada klientů je v podfondu Quant kvůli mně, vzájemně si věříme, jsme rodina,“ uvedl tehdy.

Nový guvernér tak zvolil podobný přístup jako expremiér Andrej Babiš, který do svěřenských fondů převedl svůj holding Agrofert. Jak dříve informoval server iRozhlas, Babiš je jediný, komu má plynout veškerý prospěch ze spravovaného majetku. Pokud by navíc odešel z politiky, Agrofert by se mu opět vrátil. 

Michl čelí kritice politiků i ekonomů 

Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce mezi ekonomy. Dosud totiž očekávali, že po odchodu Rusnoka z bankovní rady bude směřování měnové politiky ČNB stejné jako doposud. To se ovšem nyní nejspíš razantně změní.

„Jmenování Aleše Michla signalizuje, že současný guvernér Rusnok u prezidenta neuspěl s návrhy kandidátů, kteří by představovali kontinuitu v současné politice ČNB, tj. v souladu s prognózou reagovat na akcelerující inflaci zvyšováním úrokových sazeb. Je proto pravděpodobné, že prezident může dodat novému guvernérovi do bankovní rady i další holubičí hlasy,“ uvedl například hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš ve svém komentáři.

Česká koruna navíc prudce oslabila. Ve středu ráno se euro obchodovalo pod 25 korun, po Michlově jmenování se pak změnil kurz eura na cca 25,30 korun. Podobně měna zareagovala i minulý týden, kdy se objevily spekulace v médiích o jmenování Michla guvernérem.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa ovšem považuje dosavadní reakce za unáhlené. „Samotné případné jmenování Aleše Michla do čela ČNB by úplně fundamentální změnu přístupu ČNB k inflaci znamenat nemuselo. Hlas guvernéra totiž rozhoduje jen v případě rovnosti hlasů,“ míní.

Pochyby o nově jmenovaném guvernérovi panují také na politické scéně. Upozornila na ně například šéfka TOP 09 a Sněmovny Markéta Pekarová Adamová: „Dle článku 98 Ústavy je úkolem ČNB dosažení a udržení cenové stability, to znamená vytváření nízkoinflačního prostředí a nezávislost centrální banky na politické moci. Pan Michl jako bývalý poradce Andreje Babiše nesmí mít za úkol zlevňování půjček Agrofertu, ale blaho země,“ uvedla na Twitteru.

Místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra zase označil výběr Michla za nejhorší krok prezidenta Miloše Zemana za poslední rok. „Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ komentoval Vondra.