hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Máme pro tebe nový zpravodajský portál!prohlédnout
Ekonomika a finance

Co se vlastně děje s cenami energií? S experty odpovídáme na 7 nejčastějších otázek

Proč jsou účty za energie drahé? Pokud Ukrajina vyhraje válku, budou levnější? Je teď větší problém elektřina, nebo plyn? Přinášíme ti přehled o současných cenách energií.

Kuni Nguyenová
6. 11. 2022 11:00 Čas čtení: 6:44
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Co se vlastně děje s cenami energií? S experty odpovídáme na 7 nejčastějších otázek
Zdroj: Pexels/Artem Podrez/volně k užití
Ekonomika a finance
0
Kuni Nguyenová
6. 11. 2022 11:00
Čas čtení: 6:44

Co se vlastně děje s cenami energií? S experty odpovídáme na 7 nejčastějších otázek

Proč jsou účty za energie drahé? Pokud Ukrajina vyhraje válku, budou levnější? Je teď větší problém elektřina, nebo plyn? Přinášíme ti přehled o současných cenách energií.

Kuni Nguyenová
6. listopad 2022, 11:00
Čas čtení: 6:44
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Co se vlastně děje s cenami energií? S experty odpovídáme na 7 nejčastějších otázek
Zdroj: Pexels/Artem Podrez/volně k užití
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

Zdražování energií se stalo v Česku tématem číslo jedna a týká se téměř všech. Kvůli cenám energií totiž zdražují nejen náklady na bydlení, ale i potraviny, které je třeba tepelně zpracovat (například pečivo a maso), nebo doprava. Inflace v září tak zrychlila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Podle odborníků ale stále nenarazila na svůj strop.

 

Situace okolo energií může být pro řadu domácností, ale i firem matoucí. Redakce Refresheru se proto s odborníky podívala na nejpalčivější dotazy k tomuto tématu a vypracovala přehled o současné situaci na trhu s elektřinou a plynem.

1. Proč jsou nyní účty za energie vyšší?

Podle odborníků jde o souběh několika faktorů. Do cen energií se v posledních měsících promítá vliv geopolitického konfliktu mezi Ruskem a Evropou, který zapříčinila únorová ruská invaze na Ukrajinu. To způsobilo dramatické zdražení zemního plynu, který je palivem závěrných elektráren, a je tak často určujícím pro finální tržní cenu elektřiny. 

 

Vedle války na Ukrajině došlo k několika dalším mimořádným událostem. „Jako byla nutnost významných údržbových prací na francouzských jaderných elektrárnách či sucho, které komplikovalo říční dopravu uhlí i provoz hydroelektráren,“ vypočítává pro Refresher hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil. Francie je přitom významným exportérem jaderné energie. Snížená produkce je podle Energie-portal výsledkem několika faktorů. Může za to bezpečnostní údržba zařízení, 10leté generální opravy a odstávky v důsledku výměny paliva.

Hradil dodává, že evropská energetika se v posledních letech ubírala směrem k Zelené dohodě, která má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. To podle odborníka obnášelo pokles investic do „levných, ale špinavých zdrojů elektřiny, které jsou navíc zdražovány emisními povolenkami“

 

Aktuálně navíc končí vlna abnormálně teplého počasí v Evropě. „Nové modely přišly s předpovědí podprůměrných teplot v severozápadní Evropě na přelomu listopadu a prosince. Chladné počasí zvýší spotřebu plynu, který je stále stěžejní pro vývoj ceny elektřiny,“ vysvětluje analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

 

Jak ukázala data Eurostatu, elektřina v Česku v první polovině roku 2022 zdražila oproti jiným zemím EU nejvíce, za pololetí až o 62 procent. Více jsme tě informovali v našem článku. Výsledkem je, že v Česku nemáme dostatek levné elektřiny, a naši spotřebu tak zajišťují nejdražší elektrárny, pro které má smysl vyrábět pouze za vysoké ceny. 

2. Je aktuálně větší problém elektřina, nebo plyn?

Elektřina a plyn by se podle odborníků mohly považovat za spojené nádoby. Nicméně větším problémem je spíše plyn. „Elektřina zdražuje z velké části právě kvůli drahému plynu. Ani v případě zlevnění plynu by sice elektřina na úrovně z roku 2020 neklesla, ovšem situace by byla v rámci Evropy řešitelná,“ říká Hradil. 

 

Analytik Tyleček připomíná, že plyn je potřeba i k výrobě v plynových závěsných elektrárnách, bez kterých by výroba elektřiny zkolabovala. 

3. Proč Česko kupuje na burze drahou elektřinu, když ji levně vyrábí?

Česko dlouhodobě vyrobí více elektřiny, než jí spotřebuje. Jen loni podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyprodukovaly zdejší elektrárny 84,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny, přičemž téměř třetina z toho se vyvezla do zahraničí. Často se proto argumentuje tím, proč si Česko raději suroviny neuskladní. Jak to ale ve skutečnosti je?

Odborníci se shodují v tom, že elektřina vyrobená v Česku není ani všech Čechů, ani není státní. Vyrábějí ji soukromé společnosti. Navíc působí na společném evropském trhu, což mimo jiné obnáší volný obchod se zbožím, službami, ale i například elektřinou. 

 

Ekonom Hradil připomíná, že Česko účastí v něm po desetiletí extrémně profituje. „Volný obchod ovšem také znamená, že pokud je něčeho nedostatek v celé Evropě, pak to pocítí i země, které se samy s nedostatkem nepotýkají. Je naprosto nemyslitelné, že by Česko za této situace zakázalo export elektřiny, nechalo si ji ‚pro sebe‘ a ostatním zemím vzkázalo, že volný obchod respektuje pouze v případě, kdy se mu to hodí,“ říká Hradil. „Ze společného trhu nelze jednoduše zmizet, když se nám to hodí,“ souhlasí Tyleček. 

 

Podle Hradila by navíc pravděpodobně následovala logická reakce ostatních zemí, které by na oplátku například přestaly umožňovat vývoz či tranzit zemního plynu či ropy do Česka. „Což by byl konec celé české ekonomiky. Zároveň platí, že Česko jako producent elektřiny na vysokých cenách ve skutečnosti vydělává, protože naši výrobci tyto ceny inkasují. Je pak na české vládě, zda jim tyto zisky ponechá, nebo je zdaní a rozdělí napříč společností,“ míní ekonom ze společnosti Cyrrus.

4. Jak stát pomáhá se zdražováním energií?

Vláda v říjnu stanovila zastropování energií na úrovni šesti tisíc korun za jednu MWh elektřiny, tří tisíc korun za MWh plynu, k tomu se přičítají distribuční poplatky. Týká se všech domácností bez ohledu na jejich spotřebu. Cenový strop platí po celý příští rok, v zálohách za energie se opatření projeví již během listopadu. 

Cenový strop je podle Tylečka z XTB rozumným kompromisem mezi nároky na státní rozpočet a složitou situací občanů. „Osobně bych navíc preferoval objemový strop dotované elektřiny, který by zajistil ještě větší tlak na úspory a zastropoval tak také objem pomoci státu. Ale vláda se k tomuto neodhodlala,“ dodává analytik. 

 

Navíc neexistuje něco jako „správná“ hodnota. „Pro majetné občany je strop zbytečně nízko, pro chudé může být stále příliš vysoko,“ říká Hradil. Nicméně v tuto chvíli se podle ekonoma ovšem zdá, že zvolený strop cen energií nebyl vyloženě chybný.

 

Plošná pomoc ale podle expertů není správnou cestou. Cenový strop totiž budeme platit všichni prostřednictvím daní a navýšením státního dluhu. „Jedná se z ekonomického pohledu o zcela nevhodné řešení. Zaplatí jej pochopitelně daňový poplatník, což mimo jiné znamená, že se celé Česko bude z daní skládat i například na vyhřívání bazénů na zahradách miliardářů,“ říká Hradil. „Ve společnosti ovšem vznikl tlak na jednoduché a líbivé řešení, bez ohledu na jakoukoliv ekonomickou logiku. Vzhledem k napětí, které ve společnosti panovalo, pak vláda rozhodla, že se mu podvolí,“ doplňuje. 


Tyleček z XTB dodává, že do značné míry chápe vládu, která musela přijít s rychlým a funkčním řešením. Upozorňuje na to, že k zastropování cen energií přistupuje také většina evropských zemí. Jsou jimi například Španělsko, Portugalsko, Chorvatsko, Maďarsko nebo Slovensko. O tom, jak země EU pomáhají svým občanům zaplatit jejich účty za energie, se dozvíš v našem přehledu.

5. Pomohlo by mimořádné zdanění energetických firem?

Na zdražování energií naopak profitují energetické firmy a banky, kterým tato situace přináší větší zisky. Na tyto společnosti ale zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. Sněmovna pro ně v pátek schválila šedesátiprocentní mimořádnou daň (neboli windfall daň), která má sloužit k zaplacení nákladů za energie. Daň má platit po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Návrh ale musí ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Podle ekonoma Hradila lze mimořádnou daní částečně „zalepit“ díru v rozpočtu. „Z ekonomického pohledu jde o logický krok, jelikož nepokřivuje tržní prostředí. Výrobci energií totiž nemohli dost dobře počítat s tím, že Rusko napadne Ukrajinu a jim v důsledku extrémně narostou zisky. Pokud s tím nepočítali, nemohli toto zohledňovat ve svých plánech na investice a hospodaření, a dodatečné zdanění by tak pro ně nemělo znamenat velký zásah do jejich podnikání,“ domnívá se ekonom.

 

Naopak Tyleček z XTB se domnívá, že situace okolo tzv. windfall daně v Česku je velmi nešťastná. „Dle mého názoru je její projednávání a schvalování největším dosavadním kiksem vlády. I kdybychom připustili nadměrné zisky, což vůbec není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát, tak způsob veřejné vládní diskuze, který mával s akciemi na pražské burze, byl nešťastný,“ říká. Nicméně dodává, že státnímu rozpočtu těch 100 miliard korun, které stát pomocí mimořádné daně získá, rozhodně pomůže.

6. Co můžeme udělat my, domácnosti?

Podle odborníků jediné: šetřit. A to i ti, kteří jsou schopni i vysoké zastropované ceny bez velkých problémů zaplatit. „Za humny nám řádí válka a energeticky jsme se dostali do velmi nepříjemné, i když zvládnutelné situace. I snížení teploty doma o jeden stupeň pomůže, nespoléhejme na to, že šetřit budou ostatní,“ uvádí analytik Tyleček. Domácnostem doporučuje udělat si analýzu své spotřeby energií a soustředit se na její snížení.

 

Podle Hradila by se každý měl smířit s tím, že energie budou v nadcházejících letech dražší, než jsme byli zvyklí. „To znamená, že opatření, jako je snížení teploty v domácnosti, zateplení nemovitostí či efektivnější zdroje vytápění budou nyní výrazně atraktivnější, než tomu bylo doposud,“ popisuje ekonom.

Pokud tě zajímají praktické rady, jestli třeba vsadit na více vrstev oblečení nebo přímotopy, vyzkoušeli a sepsali jsme pro tebe tipy, jak se doma zahřát bez toho, aby se pouštělo topení. Celý článek si přečteš zde.

7. Jaké jsou scénáře pro příští rok?

Doba levných energií je podle odborníků pryč a naopak se musíme připravit na to, že následující roky budou náročné. A žádný scénář konce války na Ukrajině na tom nic nezmění. 

 

„Ani u ukončení válečného konfliktu se nezdá být pravděpodobné, že by došlo k rychlé nápravě vztahů mezi EU a Ruskem. Toto by mohlo přicházet v úvahu, pokud by například Rusko svou invazi zcela ukončilo, uznalo nárok Ukrajiny na masivní reparace a vyjádřilo upřímnou vůli k návratu mezi civilizované evropské země. S něčím podobným ovšem patrně nikdo nepočítá,“ říká ekonom Hradil. S největší pravděpodobností se tak ruské energetické suroviny do Evropy v nejbližší době nevrátí. 

 

Svět se proto léčí od závislosti na ruském plynu a hledá alternativní zdroje energie. Řeč je například o terminálech na zkapalněný LNG a nových sítích plynovodů. LNG je však drahý a chybí terminály, které by ze zkapalněné suroviny udělaly zase plyn. Problém je i s jeho další přepravou po pevnině. „Vše závisí na co nejrychlejším dobudování plynové infrastruktury bez závislosti na Rusku. Toto jsme zásadně v EU, hlavně kvůli postoji Německa a Rakouska, zanedbali,“ míní Michal Šnobr, odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář společnosti ČEZ. „Je to úkol na roky. Například polský terminál ve Svinoústí s kapacitou pěti miliard kubíků ročně se stavěl 4,5 roku,“ dodává Šnobr.

Evropa by se také mohla případně obrátit na jiné zahraniční vývozce energií. Evropská komise uvedla, že chce vyjednávat o dodávkách plynu se zeměmi, jako jsou Norsko nebo Spojené státy. Podle britského serveru BBC by se mohly o své suroviny podělit i další země, jako je Katar, Alžírsko nebo Nigérie. 

 

Odborníci však očekávají, že ještě minimálně po dobu dvou let bude v Evropě panovat nedostatek energií, což se promítne i do vyšších cen. „Následně by mělo dojít k uklidnění. Ovšem návrat na cenové úrovně z let před invazí již čekat nelze,“ uzavírá Hradil. 

Upozornit na chybu. Pokud spatruješ v článku nedostatek nebo máš připomínky, dej nám vědět.
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu ekonomika a finance
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news
včera v 21:22
Francie začne mladým poskytovat kondomy zdarma. Macron chce snížit počet nechtěných těhotenství.
včera v 20:26
Jihokorejci omládnou o rok až dva. Nový zákon mění počítání věku.
více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.