Pro většinu Čechů je zastropování cen energií nedostatečné. Větší finanční pomoc na úkor zadlužení státu je však pro polovinu lidí nepřípustná.
Jen čtvrtina Čechů si myslí, že pomoc od státu k překlenutí energetické krize je dostatečná. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Většina lidí, tedy 70 procent, s tím ale nesouhlasí. „Myslím si, že stát dělá, co může. Za současné situace, kdy zdědil po předchozí vládě neutěšenou situaci, tak nemůže dělat víc,“ zaznívá konkrétní názor v průzkumu, se kterým souhlasila čtvrtina dotazovaných.
Petr Fiala z ODS se však brání tomu, že je pomoc nedostatečná či neúčinná. „Je tu jasně zastropovaná cena pro elektřinu a plyn a nepochybně to pomůže všem domácnostem, ale pomůže to také malým a středním podnikům a veřejným institucím. Pak jsou tu další opatření, která pomáhají těm, pro které to zastropování cen nemusí být dostatečné. To je například příspěvek na bydlení. Samozřejmě těch sociálních dávek, o které mohou lidi požádat, je víc,“ vysvětluje premiér.
Opatření týkající se energetické krize vyčíslil premiér na cca 200 miliard korun. Stát si na tyto peníze ale musí půjčit. Zadlužení státu je však pro téměř polovinu (48 procent) lidí nepřípustné. Jinými slovy, i když většina lidí považuje pomoc vlády za nedostatečnou, odmítá další pomoc. Naopak pro silnější podporu a vyšší schodek se vyjádřilo 41 procent respondentů.
Zastropování energií v Česku na úrovni 6000 korun za jednu MWh elektřiny a 3000 korun za MWh plynu reaguje na vývoj cen energií za první polovinu roku 2022. Jak ukázala data Eurostatu, elektřina v Česku zdražila oproti jiným zemím EU nejvíce, za pololetí až o 62 procent. Více jsme tě informovali v našem článku.
