Centrální banky se snaží zpřísňovat měnovou politiku i za cenu pomalejšího ekonomického růstu.
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek poprvé od roku 2011 zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu, a to o 50 bazických bodů na nulu. Představila zároveň nový program nákupu dluhopisů, aby udržela pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny.
Původním předpokladem ECB přitom bylo zvýšit tento měsíc úroky „pouze“ o čtvrt procentního bodu. „Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB v tiskové zprávě.
Také americká centrální banka (FED) začala koncem jara agresivně zpřísňovat měnovou politiku i za cenu pomalejšího ekonomického růstu. V letošním roce zvýšila základní úrokovou sazbu již třikrát. Aktuální rozpětí je 1,5 až 1,75 procenta. Očekává se, že se ustálí na úrovni kolem 4 procent.
Podle ekonomky Heleny Horské je právě zvyšování úrokových sazeb součástí „receptu“ při boji s inflací. „Trh počítá s tím, že centrální banka bude několikrát za sebou ve výraznějších krocích zvedat úrokovou sazbu. Nikdo ještě lepší recept na inflaci, ve které by nebyla úroková sazba, nevymyslel. Pokud vymyslí, tak to bude na Nobelovu cenu,“ řekla dříve v rozhovoru pro Refresher.
