Byznysová konference od projektu Rostlinně již třetím rokem sleduje, reflektuje a posouvá trend rostlinné kuchyně v kontextu České republiky. Organizátoři odhadují, že se letošní akce zúčastnilo kolem 240 lidí.

„Konferencí oslovujeme mix takzvaných stakeholderů, kteří se věnují nebo chtějí věnovat rostlinné stravě. Propojujeme lidi ve výrobě, z retailu, neziskovek nebo veřejné správy,“ vysvětluje pro Refresher projektová manažerka Lujza Demuthová za projekt Rostlinně.

Nejen ve střední Evropě totiž projekt vnímá rostoucí nezbytnost mezisektorové spolupráce pro budoucí vývoj a zdostupnění rostlinných alternativ. Součástí programu proto bylo i mapování potenciální synergie soukromého a veřejného sektoru. „Skrze společnou aktivitu tak posouváme nabídku, kvalitu a dostupnost rostlinných alternativ,“ dodává projektová manažerka.

Čti také

Proč by si první dáma zasloužila vlastní rozpočet? Shrnujeme, co její role obnášíProč by si první dáma zasloužila vlastní rozpočet? Shrnujeme, co její role obnáší

Kvůli protipandemickým opatřením se dva předchozí ročníky akce Plant-Powered Perspectives pořádaly v rámci online konference. Letošní ročník se však poprvé uskutečnil naživo. Přednášeli zde již zmínění zástupci sektorů, kteří se zajímají o propojení rostlinné stravy s podnikáním.

Součástí konference byly proto i ochutnávky produktů, a to nejen ve formě, kterou si běžní konzumenti mohou zakoupit v supermarketech či e-shopech, ale i v té upravené v profesionální kuchyni.

Na letošní akci nás zaujaly především novinky v oblasti „neryb“. Řeč je například o rostlinném „lososu“ vyrobeném v 3D tiskárně od rakouského startupu Revo Foods, který své výrobky dováží do 20 zemí Evropy včetně Česka. Ochutnali jsme také „vuňáka“ neboli rostlinného „tuňáka“ od značky Garden Gourmet, kterého nově najdeš i v řetězcích Starbucks ve formě salátu Nicoise.

U zákazníků „frčí“ nemléka

Nechyběli ovšem ani zástupci byznysů, kteří se výrobou zaměřují na alternativy „mléčných výrobků“. Příkladem je švédská firma Oatly se svými ovesnými nemléky nebo česká potravinářská firma Semix, která vyrábí třeba rostlinné „kefíry“.

Čti také

Studijní náklady přehledně: srovnali jsme ceny jídla, knihovny i volnočasových aktivit v univerzitních městechStudijní náklady přehledně: srovnali jsme ceny jídla, knihovny i volnočasových aktivit v univerzitních městech

Právě „nemléčné“ výrobky jsou největším tahounem rostlinného sektoru v Česku, konkrétně tvoří 80 procent prodejů. Vyplývá to z výsledků společnosti InsightLab, která též na konferenci přednášela.

Až 12 procent prodejů na českém trhu pak tvoří alternativy živočišných produktů, jako jsou nugetky, řízky, nudličky apod., a osm procent zase zeleninové pomazánky. Byznysy s vege náhražkami masa si ale u běžných konzumentů slibují lepší zítřky, což ukazují také čísla od InsightLab. Až 53 procent respondentů podobnou alternativu masa již ochutnalo, přičemž zhruba polovině z nich (21 procent) zachutnala natolik, že by si ji dali i znovu.

Průzkum také ukázal, že z obchodních řetězců má nejširší nabídku s rostlinnými výrobky Tesco a Globus. Mezi výrobci letos vedly společnosti Danone (spadá sem značka s alternativami mlék či jogurty Alpro) a Upfield (např. Flora, Rama, Hera).

Projekt Rostlinně se, podobně jako řada jiných podniků, zaměřuje na takzvané flexitariánství. Jde o styl stravování, při kterém jíš převážně rostlinnou stravu, ale občas si můžeš dát i maso. „Aby každý podle vlastního přesvědčení, zájmu a potřeb měl možnost se k ní dostat. Ať už cestuje vlakem, nebo si vyrazí do hospody. Rostlinná strava by ale měla být zpřístupněná ideálně i ve školách a jídelnách,“ zdůrazňuje Demuthová. 

Čti také

Diana a David si otevřeli rostlinné řeznictví a teď o nich píšou i v Americe. „Vegani nejedí pořád jenom mrkev,“ říkajíDiana a David si otevřeli rostlinné řeznictví a teď o nich píšou i v Americe. „Vegani nejedí pořád jenom mrkev,“ říkají

Dosáhnout zlepšení školního stravování a zavést do něj víc rostlinných a bezmasých jídel chce například kampaň Pestré jídelny organizace Nesehnutí. Víc rostlinné a bezmasé stravy ve školních jídelnách by navíc podle loňského průzkumu společnosti InsightLab uvítalo asi 69 procent rodičů. 

Rostlinné náhražky jsou byznysově stále riskem do neznáma

Navzdory potenciálu rostlinných alternativ mléka, masa či ryb se ale trh s nimi teprve vyvíjí. Z pohledu byznysu jde v současné době spíše o riziko než sázku na jistotu. Příkladem je přední výrobce masových náhražek do burgerů Beyond Meat, který na ekonomické neduhy a vlivy vysoké inflace narazil. Jeho akcie za poslední rok klesly až o 90 procent. Firma navíc zveřejnila neuspokojivé výsledky za poslední kvartál, snížila svůj roční cíl tržeb a propustila řadu svých zaměstnanců.

Robin Simsa, spoluzakladatel rakouského startupu Revo Foods s rostlinným „lososem“ z 3D tiskárny, se však domnívá, že potenciál masových náhražek není ani zdaleka naplněn. Naopak firmy podle něj potřebují více vsadit na originalitu. „V rostlinném segmentu je příliš mnoho produktů a firmy používají ty stejné přísady a chutě. Jediným rozdílem je pouze marketing. Musíme ovšem už teď pokročit do dalšího stupně kvality,“ řekl v rozhovoru pro Refresher, který si u nás budeš moci brzy přečíst. 

Čti také

PŘEHLED: Sleva v Tescu, na telefon, léky nebo elektroniku. Kde všude uplatníš studentskou slevu?PŘEHLED: Sleva v Tescu, na telefon, léky nebo elektroniku. Kde všude uplatníš studentskou slevu?

Na co se tedy můžeme do budoucna v rostlinném světě těšit? Podle Simsy je právě segment rostlinných „ryb“ velmi mladý a stále v něm nefiguruje mnoho společností. „Věřím také v ‚sýry‘ a v regionální produkty typu ‚guláš‘,“ uzavírá Simsa.