hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Máme pro tebe nový zpravodajský portál!prohlédnout
Rozhovory

Data tvoří příběh, říká šéf českého startupu Manta, který firmám nabízí „Google Mapu“ k pochopení dat (Rozhovor)

Český startup Manta prorazil v Americe s mapováním datových toků a dosud do něj investoval i spoluzakladatel Avastu Eduard Kučera. Přinášíme ti rozhovor s jeho zakladatelem Tomášem Krátkým.

Kuni Nguyenová
8. 10. 2022 6:00 Čas čtení: 10:30
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Rozhovory
0
Kuni Nguyenová
8. 10. 2022 6:00
Čas čtení: 10:30

Data tvoří příběh, říká šéf českého startupu Manta, který firmám nabízí „Google Mapu“ k pochopení dat (Rozhovor)

Český startup Manta prorazil v Americe s mapováním datových toků a dosud do něj investoval i spoluzakladatel Avastu Eduard Kučera. Přinášíme ti rozhovor s jeho zakladatelem Tomášem Krátkým.

Kuni Nguyenová
8. říjen 2022, 6:00
Čas čtení: 10:30
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Odebírat newsletter REFRESHERu
10 nejlepších článků Refresheru, jednou za týden. Pokud tě emaily přestanou bavit, tak je kdykoli zrušíš. Zadáním emailu souhlasíš s podmínkami portálu.

Tomáš Krátký se po střední škole rozhodoval mezi výpočetní technikou a žurnalistikou. Technický obor ho ale nakonec přivedl k datové infrastruktuře a k nápadu vyvinout unikátní technologii na sledování datových toků, tedy jakousi „Google Mapu“ pro firmy. 

 

„Máme z praxe řadu příkladů, kdy velké korporace na jediné chybě v datech dokážou ztratit desítky milionů amerických dolarů. To se neděje každý den, ale i když se to stane jednou za rok, způsobí to ohromný problém,“ říká zakladatel českého startupu Manta, který pomáhá zejména americkým bankám, pojišťovnám či nemocnicím pochopit, kudy a jak jim proudí veškerá data, jež pohání jejich byznys.

 

Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta.
Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta. Zdroj: Manta

 

Se startupistou jsme probrali, co by takový datový inženýr měl umět, jaké nejčastější chyby dělají firmy při práci s daty nebo jak přesvědčil investory, jako například spoluzakladatele Avastu Eduarda Kučeru (mimo jiné 10. nejbohatšího Čecha podle letošního žebříčku Forbes), aby do něj vložili peníze.

 

Na ekonomické podstránce Refresheru Disrupter ti otevíráme dveře do zajímavých českých firem. Naši práci můžeš podpořit tak, že se přidáš do klubu Refresher+. Získáš přístup ke všem exkluzivním článkům a další výhody.

 

Patří podle vás data k nejcennějším aktivům? Tento výrok patří společnosti Forestay Capital v souvislosti s tím, že jste letos na jaře dostali investici 35 milionů dolarů (přes 800 milionů korun).

Rozhodně ano. Ať už jde o malou, nebo velkou firmu, ať už má pět, nebo 500 tisíc lidí – celá společnost je definovaná prostřednictvím byznys procesů. Ty ale nefungují bez dat. Data jsou jejich vstupem i výstupem. Jsou klíčovým artefaktem pro fungování každé společnosti a musíme se tak k nim chovat.

Na webu máte, že Manta „přináší inteligenci do správy metadat tím, že poskytuje automatizované řešení, které vám pomůže zvýšit produktivitu, získat důvěru ve vaše data a urychlit digitální transformaci“. Co si ale pod tím mám představit? 

Snad tím neporuším nějaký copyright, ale asi nejjednodušší analogií pro Mantu jsou Google Mapy. Na první pohled vypadají jednoduše, vidíte v nich města, silnice, a pokud se potřebujete dostat z Prahy do Ivančic, Google Mapy vám ukáží optimální cestu. 

 

Ve firemním světě se ale bez této mapy soustavně pohybujeme. Což znamená, že nerozumíme tomu, jak spolu data souvisí, jak se dostanou z jednoho místa na druhé nebo jak se finanční ředitel dostane ke konkrétním číslům o výkonnosti firmy. Pokud jedete na dovolenou do Itálie k moři, tak představa, že během cesty každých 10 minut zastavíte a budete se ptát prvního kolemjdoucího, jak se dostanete do Kalábrie –⁠ to každému připadá jako úplná hloupost. Ale ve světě dat to takto děláme naprosto běžně a plýtváme tím energií. Manta je tedy Google Mapa vašeho firemního prostředí. 

 

Chápu to správně, že Mantu popisujete jako Google Mapu spíše z pohledu funkčnosti? Nebo ten systém je podobný mapě i vizuálně? 

Samozřejmě to nevypadá přesně jako v Google Mapách, nejsou tam hory a tak dále, ale na konci dne jde o nejjednodušší způsob, jak si výstup z Manty představit. Přesněji řečeno jde o graf, kde vidíte jednotlivé datové objekty –⁠ např. zákazníky, faktury, partnery. Vidíte tak, jak se firemní data pohybují z jednoho systému do druhého, jaké transformace na ně aplikujete nebo jakým způsobem se realizují výpočty. 

 

V rodině mám „experty“, kteří mi vždy řeknou: „Já mapu nepotřebuji, vím, kam jedu.“ To se dá aplikovat i do byznys světa. Inženýr udělá změnu ve svých datech, která ale ve výsledku rozbije všechny systémy.

 

Jaké jsou nejčastější problémy s daty? Co popřípadě dělají firmy či jednotlivci špatně?

To je hrozně složitá otázka. Takový „evergreen“ v datech je podle mě stížnost na nízkou datovou kvalitu. To znamená, že vidím data ve svém reportu, která se mi nelíbí. Nikdo mi třeba nedokáže vysvětlit, jak jsem spočítal průměrnou mzdu klientů v našem portfoliu. Nikdo neví, odkud tato data přitekla, jaké konkrétní algoritmy se aplikovaly. Často se také stává, že při otevření svého reportu žádná data ani nevidím, protože z nějakého důvodu nedotekla, a trvá strašně dlouho, než se vyzkoumá proč. Jeden typ stížnosti, který slyšíme opravdu každý den, je: „Nevěříme datům, která máme.“ Což je úsměvné, když do dat investujeme miliony nebo miliardy korun. 


Další problém je vůbec umět používat data. Teoreticky by data měla být přístupná a použitelná opravdu pro každého člověka v organizaci. Pokud jsem marketingový specialista nebo obchodník v terénu, měl bych mít přístup k datům a být schopen v datech vyhledávat, stejně jako i dítě dokáže vyhledávat v Googlu. Toto ale ve firmách rozhodně neplatí.


Poslední velká věc je obsese technologiemi. Chaos v datech se snažíme vyřešit kupováním nových a nových technologií. Ale vždy je to spíše o lidech. Jak spolu navzájem spolupracujeme, budou dvě osoby popisovat data stejně, nebo v nich uvidí něco úplně jiného? Jsme vůbec schopni si to navzájem vysvětlit? Většina problémů plyne právě z tohoto neporozumění. 

 

Jak Manta tyto problémy řeší?

Dám vám příklad: Máte ve firmě systém pro správu zákazníků (CRM). Rozhodnete se vaše CRM rozšířit tím, že začnete o lidech sbírat nějaké nové informace. Bohužel se to ale netýká jenom vašeho CRM, ale také dalších systémů ve firmě, které vaše data čtou a dál je zpracovávají. Tato série vazeb způsobuje, že vaší změnou rozbijete i všechno ostatní.


Dalším příkladem je právě důvěra v data. Týká se to jak běžných uživatelů, tak i datových vědců, kteří pravidelně dostávají data a mají nad nimi stavět pokročilé algoritmy umělé inteligence. Často se setkáváme s tím, že tito lidé jsou kompletně odříznutí od celého procesu zpracování dat a dorazí jim na stůl jen nějaký „vytištěný papír“. Pak na to koukají a říkají: „Vůbec nevím, co to je za data, odkud přišla, jak se spočítala.“ A mají strašně moc otázek a způsobuje to obrovskou vlnu nevole a neochotu data použít. Nebo je použijí špatně. 


S námi získáte detailní mapu, ve které vidíte všechny závislosti a souvislosti. Díky ní je hrozně snadné rychle přijít na to, jak změny ve vašem CRM ovlivní zbytek firmy nebo odkud tečou a jak se spočítala data, která máte použít ve svých algoritmech. Dáváme lidem nahlédnout pod pokličku. A oni se cítí daleko komfortněji s informacemi, které potom používají.

 

Já miluji příběhy, skrze příběhy prodávám a mluvím. A data ty příběhy tvoří. Jako CEO mám pravidelná setkání s investory o tom, jak se firmě daří. Oni ale nechtějí, abych jim poslal 17 excelových tabulek.

 

Zmiňoval jste pořádek a důvěru v data. S čím mají firmy větší potíže?

To se nedá oddělit. Pokud nemáte pořádek, nebude důvěra. Důvěra je ale výsledkem více věcí. To je právě ten důvod, proč jsem zmínil, že jedna věc jsou technologie a druhá věc jsou lidé a procesy. Když se vrátím k našemu povídání o dovolené, stále se můžete rozhodnout, že mapu prostě nepoužijete. V rodině mám „experty“, kteří mi vždy řeknou: „Já mapu nepotřebuji, vím, kam jedu.“ To se dá aplikovat i do byznys světa. Inženýr je přesvědčený, že ví, co, s čím a jak souvisí. Udělá ve svém systému změnu, která ale ve výsledku rozbije všechny ostatní systémy. Data najednou přichází v úplně jiné podobě, celé se to sesype a firmě pak trvá týdny nebo měsíce to dát opět dohromady. Máme z praxe řadu příkladů, kdy velké korporace na jediné chybě dokážou ztratit desítky milionů amerických dolarů. To se neděje každý den, ale i když se to stane jednou za rok, způsobí to ohromný problém. 


Přitom technologie, tedy ta pomyslná mapa, k dispozici jsou a lidé si je můžou otevřít a zkontrolovat, ale někteří to někdy z nějakého důvodu neudělají. O tom je právě kapitola „lidé a procesy“, kolem které je před námi hodně práce.

 

Když v tom reportu dojdu ke správnému číslu, i když nevím jak, je to stále problém?

Ano, měla jste prostě kliku, ale ve vašem systému je chyba a příště už to tak dobře nedopadne. Výhodou nástrojů typu Manta je, že když už se něco stane a pokazí, tak to vidíte a můžete na to reagovat. Pokud máte malou viditelnost a nepořádek, počet incidentů nebo jejich frekvence budou výrazně vyšší.

 

A řešíte případně i únik dat?

To není v naší kompetenci. Problémy často nemají jedno konkrétní technologické řešení, ale jde o kombinaci. My pomáháme ukázat, jakým způsobem data tečou z jednoho místa na druhé, a doplňujeme tak standardní procesy ochrany dat. 

 

Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta.
Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta. Zdroj: Manta

 

Kdo jsou vaši klienti?

Naše hlavní klientela jsou velké firmy po celém světě, finanční instituce, banky, pojišťovny, nemocnice nebo zdravotní pojišťovny ve Spojených státech. Velkou účast máme také v telekomunikacích, retailu, výrobě, prostě obecně u velkých korporací… Nejsilnější jsme u firem z takzvané „Fortune 500“ (každoroční seznam 500 největších amerických společností podle celkových příjmů –⁠ pozn. redakce), které mají velké množství dat a jejich prostředí je komplikovanější. 

 

Manta má kolem 100 klientů. Kolik jich má v Americe a kolik v Evropě?

Většinu klientů máme v USA, poměrově je Amerika versus Evropa řekněme 70 procent ku 25 procentům a pět procent je Austrálie a Afrika. V samotné Evropě jsou zastoupeny státy jako Anglie, země Beneluxu, Německo, Švédsko, Finsko, Dánsko. I v Česku máme několik klientů. 

 

Na ČVUT jsme vtipkovali, že technologii se člověk naučí za jeden večer. Většině lidí ale chybí schopnost technologii použít, z dat vytvořit informaci a dokázat ji srozumitelně sdílet lidem kolem sebe.

 

A jak na tom jsou české firmy se sledováním datových toků?

Češi jsou podle mě často schopni si postavit řešení tzv. podomácku. Což má řadu omezení, ale na druhou stranu může pro českou firmu vycházet výrazně levněji než třeba kupovat řešení typu Manta. Na druhou stranu si myslím, že v porovnání s obrovskými firmami typu General Motors je přece jen české prostředí jednodušší. Myslím si ale, že zdejší IT ekosystém je poměrně dost vyspělý. 

 

Co vás tedy vedlo k expanzi do Ameriky a vybudování dvou poboček ve Spojených státech, tedy v New Yorku a Tampě?

Od prvního dne šlo o jednoznačné rozhodnutí, že musíme jít na velký a hodně pokročilý trh, kde se mluví jedním jazykem. V Americe se nebojí experimentovat, jsou připraveni zaplatit za produkt místo toho, aby plýtvali svým vlastním časem. Amerika má prostě to správné nastavení mysli, a spousta technologických firem zde proto začíná a uspěje.

 

Jak jste se vůbec dostal k datové infrastruktuře? Táhlo vás to k tomuto oboru vždy? Studoval jste pro to něco? 

Když jsem byl na střední škole a chystal jsem se na univerzitu, vybíral jsem mezi technikou a žurnalistikou. Vždycky mě bavily takové ty správné americké filmy o investigativních novinářích a psaní příběhů. Já miluji příběhy, skrze příběhy prodávám a mluvím. Ale nakonec jsem odešel studovat výpočetní techniku a tím se vlastně nastartovala moje technická dráha. 


Do práce jsem nastoupil do společnosti Profinit, která je velkým hráčem na poli aplikačního vývoje. Dostal jsem zde neskutečné množství příležitostí růst a učit se, propracoval jsem se až do top managementu a stal jsem se spolumajitelem Profinitu. Měl jsem na starosti výzkum a vývoj a někdy v té době jsme postavili takovou malou utilitu pro Komerční banku. A ta se stala zárodkem Manty. Měl jsem hrozné štěstí na okolnosti a v roce 2016 jsem založil Mantu jako samostatnou firmu. 

 

Řada lidí si pod pojmem „data“ představí technologické příručky a hardcore analýzy. Mají ale data něco společného s vaší zálibou v příbězích?

Data ten příběh tvoří. Jako CEO mám pravidelná setkání s investory a očekává se ode mě, že jim jednou za měsíc nebo jednou za týden předám informace o tom, jak se firmě daří. Oni ale nechtějí, abych jim poslal 17 excelových tabulek, které budou mít sto tisíc řádků. Chtějí slyšet něco, s čím se můžou rychle sžít, co bude dávat hlavu a patu. Zároveň je to ale striktně postavené na datech, protože je samozřejmě zajímá výkonnost a výsledky. 

 

Moje strategie k investorům vždycky byla „no bullshit“. Odpadne tak spousta lidí, protože vizi nevěří nebo je pro ně příliš riskantní.

 

Co by tedy měl umět datový inženýr?

Řada lidí vám začne doporučovat tuto a tuto technologii. Na ČVUT jsme měli takový vtip, že technologii se člověk naučí za jeden večer. Samozřejmě potřebujete roky k tomu, abyste se stala expertem. Ale většině lidí chybí schopnost technologii použít, z dat vytvořit informaci a dokázat ji srozumitelně sdílet lidem kolem sebe. Ať už jde o management, kolegy, podřízené, to je vlastně úplně jedno. Podle mě jde o hrozně podceňovanou schopnost, kterou nikdo na vysoké škole ani neučí. 

 

Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta.
Tomáš Krátký, zakladatel českého startupu Manta. Zdroj: Manta

 

Pracujete v B2B (byznys pro byznys –⁠ pozn. redakce) sektoru, ale napadlo vás jít i dalším směrem? Třeba vzdělávat o důležitosti dat veřejnost, školy, neziskové sektory…?

Já jsem dříve učil na ČVUT a na Matfyzu. Musel jsem toho ale nechat, protože mě Manta totálně konzumovala. Kdo to zažil, ví, kdo to nezažil, nepochopí. Ale věnujete tomu opravdu 110 procent svého času a teď nemyslím toho pracovního. Zkrátka neděláte nic jiného. 


Rozhodně ale to, co říkáte, je jedna část mého velkého snu. V okamžiku, kdy se situace aspoň trochu uklidní, bych se k podobné interakci chtěl vrátit, pro začátek třeba se studenty na univerzitě. Snažím se spolupracovat s dalšími zakladateli firem v Česku a předat to málo, co jsem se sám naučil, odvyprávět svůj příběh a pomoct. Přednášet, učit, pomáhat mě hrozně láká, jenom vím, že dnes na podobnou aktivitu prostě nenajdu čas. Ale na druhou stranu jsem stále mlád, těsně po čtyřicítce. Nepředpokládám, že budu Mantu dělat dalších 30 let. 

Na začátku jsme zmiňovali vaši investici 35 milionů dolarů (přes 800 milionů korun). Investovala do vás řada zvučných jmen, například Credo Ventures nebo Eduard Kučera, jeden ze spoluzakladatelů společnosti Avast. Co je tajemství vašeho úspěchu, v čem jste je přesvědčil, aby do vás investovali?

Nevím, jestli jsem ta správná osoba na to, abych odpověděl. Každopádně moje strategie vždycky byla „no bullshit“. Na rovinu jsem vysvětlil, jaká je moje představa o vývoji trhu, která není zcela v souladu s tím, co píšou příručky či různé analytické domy typu Gartner. Odpadne tak spousta lidí, protože vizi nevěří nebo je pro ně příliš riskantní. Nicméně jiná skupina naopak riziko vidí jako příležitost. Byl jsem tedy upřímný a hodně jednoduše a jasně jsem vysvětlil, co si myslím, že se stane, a proč dělám Mantu takovou, jakou dělám. Například investoři z Creda si nejprve při své první investici v roce 2018 nebyli velikostí trhu jistí, podle jejich slov ale měli velkou víru ve mě a mou schopnost něco vybudovat. Šlo o velkou lekci každý den pracovat na tom, aby příběh sdílený s investory byl srozumitelnější a srozumitelnější. 


S každým dalším investičním kolem jsou mé diskuse s investory odlišné. Síť kontaktů je větší a větší. A například u pana Kučery jsem byl nesmírně poctěn, že se přidal do série B. Už jsme měli za sebou řadu úspěchů a Credo byl dlouhodobý investor, se kterým pan Kučera spolupracuje, takže nás prostě propojili. 

 

Jak se vám letos daří? Ovlivnila váš byznys válka na Ukrajině, ceny energií nebo inflace obecně?

Zatím máme velmi úspěšný první kvartál a ten třetí na tom bude podobně. V druhém kvartálu jsme ale viděli zpomalení. Myslím si, že to byla reakce na nejistotu na trhu, jejímž zdrojem je spíše než válka primárně propad na amerických burzách, především u velkých technologických firem. Většina našich zákazníků proto zpřísnila a tím zkomplikovala schvalovací procesy, a to následně mělo vliv na příležitosti a obchodní skluz v jarních měsících.

 

Prozradíte mi tržby či do jaké míry jste nebo nejste ziskoví?

Nemůžu prozradit tržby, ale co se týče ziskovosti, tak v tento okamžik jsme v agresivní růstové fázi. Chceme využít toho, že máme investici, a vlastně růst „rychleji“, než nám dovolují zisky. Naprosto záměrně a vědomě tak „pálíme“ peníze. V zisku nejsme, abychom co nejrychleji postavili obchodní tým a dominovali na trhu, aby to bylo pro další hráče těžší a těžší nám konkurovat. Je to taková ta klasická startupová taktika. 

 

Zmiňoval jste, že je možné, že v Mantě nebudete dělat dalších 30 let. Za kolik byste Mantu případně prodal? 

Já o prodeji rozhodně nepřemýšlím, spíše se každý den kriticky ptám, zda jsem stále na roli CEO své firmy tou nejvhodnější osobou. Pokud by už Manta měla tisíce zaměstnanců a vydělávala stovky milionů amerických dolarů, pro vedení takové firmy je potřeba jiný typ člověka, než jsem já.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: Manta
NAHORU
Sdílet
Uložit Uložené
Sdílet Sdílet článek
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější články
Nyní
24 hod
7 dní
30 dní
Více z tématu rozhovory
více článků
Sponzorované články
více článků
Další news
před 2 hodinami
Google v Česku přestane ukazovat náhledy článků. Podle novely autorského zákona by musel platit online médiím.
před 3 hodinami
Za nedovařené těstoviny chce 5 milionů dolarů. Američanka žaluje výrobce mac and cheese.
více news
Mohlo by tě zajímat
Přejít na úvodní stránku
Dostávej upozornění na aktuální události, jako je tato. Zapnout upozornění
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.