Píše se rok 1999. Do kin přichází film Office Space. Byla to sice komedie, ale mnozí se smáli přes slzy, protože velmi přesně vystihovala útrapy kancelářské práce na přelomu milénií. Životem zmoření lidé si ve svých open space kójích navzájem pili krev tím, že se vyrušovali, práce je nebavila a kolektivně se rozčilovali nad přesčasy a autoritativními šéfy.

Horší je, že od premiéry sice uběhly více než dvě dekády, ale mnozí pracující lidé by se v hlavních protagonistech filmu našli i dnes. Dá se vůbec chodit do práce s radostí, nebo se jedná o workoholickou utopii?

Tým výzkumníků, kteří sepsali příručku pro manažery The Enjoyable Company (Příjemná firma), trvá na tom, že se to dá. Za předpokladu, že management lidem vytvoří vhodné pracovní podmínky.

Jedním z autorů příručky je i Michal Matloň, který se zabývá organizační a architektonickou psychologií. Odhaluje, že ne ve všech stylových a designových prostorách se lidé musí i dobře cítit. Spolu s ním jsme v příručce hledali 10 věcí, kterými firmy kradou lidem radost z práce.

Pokud chceš najít na Refresheru více podobných článků, můžeš naši práci podpořit například i tím, že se přidáš do klubu Refresher+. Získáš tak neomezený přístup ke všem článkům.

1. Nedokáží se vzdát kontroly a dát lidem dostatek samostatnosti

Pro lídry je obtížné vzdát se kontroly. Studie však ukazují, že pokud dají členům týmu prostor pro svobodné myšlení a rozhodování, bude to mít dobrý vliv na jejich výkon a kreativitu.

Jak to může v praxi vypadat? Lidé by měli dostat možnost samostatně se rozhodnout, kde, s kým a kdy budou svoji práci vykonávat. Díky tomu možná přijdou na kreativní a netradiční řešení problému, které je bude bavit a naplňovat.

Zároveň by se měli lídři naučit postupně předávat zaměstnancům spolu se samostatností i zodpovědnost za svou roli. Bude na nich, jak svůj úkol splní, ale budou muset přijmout i výsledky svého jednání.

2. Nezapojují lidi do stanovování si vlastních cílů

Se svobodou v rozhodování jde ruku v ruce i volnost v tom, kam chci jako zaměstnanec firmy růst a co chci vybudovat. Každému sedne dobře, když se ohlédne za svojí prací a vidí v ní unikátní kousek své osobnosti.

Manažeři mohou v tomto případě pomoci lidem stanovit si jejich vlastní cíle. Ideálně spolu navrhnou i postup, jak je naplní. Některé firmy umožňují členům týmu stanovit si cíle tak, že si je navrhnou a poté odprezentují a dohodnou se svými kolegy.

3. Nepomáhají zaměstnancům najít průnik mezi vlastním smyslem a smyslem firmy

Podle průzkumů má přibližně 30 % lidí pocit, že jejich práce nemá smysl. Lídři by měli umět jasně pojmenovat, kam směřuje firma a práce, kterou dělají jejich zaměstnanci. Potom by měli pomoci zaměstnancům najít průnik mezi vlastním smyslem a smyslem své pozice v týmu. S tím lze začít už při důsledném onboardingu, ale pomohou i pravidelné osobní rozhovory se členy týmu.

Manažer ve farmaceutické společnosti Novartis Urs Karkoschka v knize zdůrazňuje důležitost společných cílů. „Musíte se cítit jako součást firmy, vědět, že k něčemu přispíváte a že je slyšet váš názor. Pocit, že společně pracujete na jednom cíli, je také velmi důležitý. Je radost vidět, když jako tým vytvoříte něco většího.“

4. Nepěstují kvalitní sociální vazby a pocit zaměstnanců, že někam patří

Lidé jsou společenští. Kvalita vztahů a kolektivu je jedním z nejdůležitějších faktorů pracovní spokojenosti. Manažeři by měli umět vytvořit prostředí, ve kterém se lidé cítí bezpečně a mají čas a prostor si tyto vztahy vytvořit.

Nemělo by se to však dít jen prostřednictvím povinných aktivit, jako jsou teambuildingy, večírky či sportovní akce. Při správně vytvořených podmínkách si lidé vytvoří vztahy i během každodenních setkání.

Co si ale pod tím mám představit? Podle Michala Matloně pomůže například to, že zaměstnanci mají na pracovišti prostory, které podporují socializaci a setkávání – interní kavárny nebo lounges.

Na druhou stranu jednotlivé týmy by měly mít dostatečné soukromí na to, aby si mohli kolegové mezi sebou otevřeně povídat a nemuseli se obávat, zda je uslyší někdo mimo jejich skupinu. Vedení by mělo nastavit kulturu tak, aby se lidé cítili dost bezpečně na to, aby byli autentičtí a nemuseli se přetvařovat.

5. Nedávají prostor pro hru a experimentování

Lidé jsou nejkreativnější a nejinovativnější tehdy, když mají pravidelný prostor pro experimentování, v prostředí, kde se cítí bezpečně. Pokud lídři tlačí své členy týmu do nepřetržité efektivity a výkonnosti, nechávají jejich kreativní potenciál nevyužitý.

Radikální inovace a výkonnost se nedokážou dít najednou. Proto manažeři potřebují dát svým zaměstnancům i prostředí a čas, kdy budou mít pocit bezpečí a budou moci přistupovat ke své práci s hravostí – bez očekávání výkonu. Je to zároveň nejúčinnější způsob, jak pomoci zaměstnancům uchopit neustále měnící se svět a jeho nové požadavky.

6. Neumožňují lidem kvalitně odpočívat

Dlouhodobá produktivita a inovativnost nejsou slučitelné se snahou vyždímat ze svých zaměstnanců každý den maximum. Poznatky z kognitivních věd ukazují, že nejlepší nápady vznikají tehdy, když lidé nejsou aktivně zaměření na řešení problémů. Historky o geniálních nápadech ze sprchy se zakládají na pravdě, což potvrzují i ​​výzkumy.

Firmy by měly dát svým zaměstnancům prostor a čas na kvalitní odpočinek a volné přemýšlení v soukromí. Mimo práci by jim zase měli umožnit úplně se odpojit a necítit se povinni číst pracovní e-maily či konverzace. Manažeři by si současně měli uvědomit, že pokud budou tlačit své zaměstnance ke krátkodobému výkonu a přesčasům, sníží tak jejich produktivitu v budoucnosti.

7. Myslí si, že když dají lidem designové kanceláře, budou se v práci automaticky cítit dobře

Kancelář je jako koření při vaření. Pokud jste jídlo nepřipravili správně a z kvalitních surovin, přidání koření jej nezachrání. Dobré kanceláře nevytvoří kvalitní firemní kulturu, mohou ji pouze podpořit. Proto by každá změna měla být v první řadě zahájena od rozvoje lídrů a kultury.

Při návrhu kanceláří je zároveň mnohem důležitější než zvučné jméno designéra to, aby měli jednotlivci skutečný vliv a aktivně se podíleli na tom, jak kanceláře vypadají. Dobrý návrh nevypadá dobře jen na fotkách, ale odráží potřeby lidí. Manažeři by je měli také znát.

8. Nevytvoří svým zaměstnancům podmínky pro hluboké soustředění

Lidé dělají svou práci nejlépe, když se na ni mohou plně soustředit. Pocit takzvaného „flow“, tedy úplného splynutí s aktivitou, kterou člověk vykonává, je pro radost z práce velmi důležitý.

Firmy potřebují vytvořit prostory pro lidi, kteří nemají dobré podmínky pro soustředění doma. V kanceláři by měli mít plné vizuální a akustické soukromí (stěny), denní světlo (okna), čerstvý vzduch, ergonomické vybavení a dostatek místa, aby se v nich necítili stísnění.

Zároveň by měla být komunikační kultura nastavena tak, aby se lidé při soustředění nerušili a mohli si vyhradit čas, kdy nebudou dostupní.

9. Nutí lidi vrátit se do kanceláří na určitý počet dní v týdnu

Ve firmě, jež má kvalitní kulturu a prostory, které lidi plně podporují v jejich práci, se mohou členové týmu sami rozhodnout, kdy potřebují přijít do kanceláře. Někteří zaměstnanci se doma dobře soustředí a přijdou si do officu promluvit a posílit vztahy s kolegy.

Jiní mají doma malé děti a potřebují od firmy tichý prostor pro soustředěnou práci. Další přijdou na měsíc intenzivně pracovat s kolegy v projektovém prostoru a další měsíc budou pracovat z domova. Na tom, jak pracovat, by měl mít každý zaměstnanec možnost dohodnout se se svými kolegy a lídrem.

Manažeři mohou svým lidem pomoci v pochopení jejich potřeb, společných úkolů týmu a nastavení podmínek pro jejich naplnění.

10. Nabízejí centralizované benefity, které nejsou opravdu důležité

Benefity jsou v inzerátech s pracovními nabídkami oblíbeným místem, v němž se firmy snaží nalákat potenciální zaměstnance. Předbíhají se v tom, kolik jich bude. Záleží však na tom, jaké jsou.

Místo toho, aby firma vybrala všem nejnovější počítače, by bylo mnohem užitečnější, kdyby si zaměstnanci mohli zařízení vybrat na základě svých potřeb a preferencí. Místo kanceláří v nejvyšším patře věže pomůže lidem mnohem více výhled z okna na stromy a přírodu. Místo designu od známého architekta je mnohem důležitější, aby si mohli lidé postupně přizpůsobovat a měnit prostor, ve kterém pracují.

Místo motivačních speakerů a triček s firemním logem bude mít mnohem větší dosah to, že manažeři pomohou lidem najít své místo a hodnotu pro úspěch firmy. Tyto benefity jsou těžší k realizaci. Jejich vliv na udržení talentu je však nesrovnatelný.