Experti se ve zveřejněné zprávě zaměřují na několik oblastí a jejich snahou bylo i vyvrátit kolující hoaxy. My jsme ze zprávy vybrali právě ty, které nejvíce rezonují u nás.
Asi nejdiskutovanějším tématem při ekonomických sankcích uvalených na Rusko je omezení dodávek ruského plynu a nestabilita, kterou Moskva způsobovala v poslední době omezováním jeho dodávek. Experti z Yaleovy univerzity však vysvětlují, že Rusko je mnohem více závislé na obchodování s Evropou, než je Evropa závislá na dovozu ruského plynu. Zatímco Rusko exportuje až 83 procent svého plynu do Evropy, pro Evropu představuje asi 46 procent jeho spotřeby.
Ve zprávě se dále vysvětluje, že pro Evropu bude omezení dodávek ruského plynu spíše krátkodobým problémem doprovázeným vyššími cenami a změnou dodavatelské struktury. Stručně řečeno, bude to výzva pro evropskou energetickou bezpečnost a hospodářství, ale bude zvládnutelná. Nebude však zásadním strategickým problémem pro Rusko, které přijde o svého nejzásadnějšího odběratele. I při obchodování s ruským plynem se vynořuje otázka, zda jeho alternativním trhem může být Čína.
Rusko by však podle expertů stálo vybudování potrubí do Číny nemalé finanční prostředky a je málo pravděpodobné, že by se mu podařilo uzavřít stejně výhodné kontrakty, jaké má s evropskými odběrateli, jelikož čínskou strategií je tlačit ceny dolů.
Experti ve své analýze navíc zdůrazňují, že Rusko se kvůli omezování plynu stalo nespolehlivým obchodním partnerem, který využívá plyn jako strategickou zbraň, a proto budou mít země spíše tendenci import ruského plynu omezovat.
Údaje ze zprávy poukazují zejména na závislost Ruska na Číně. Čínský trh je pro ruský obchod naprosto nenahraditelný a Rusko dováží nejvíce zboží právě z něj. Naopak největším odběratelem čínského exportu jsou stále s obrovským náskokem Spojené státy americké, kam Čína v roce 2021 exportovala zboží v hodnotě více než 500 miliard dolarů. Rusko s přijatým exportem ve výši 72 miliard se stává až jedenáctým největším trhem pro zemi.
Rusko se tak dostává do pozice nerovného vztahu s obchodním partnerem, když Čínu potřebuje mnohem více, než Čína potřebuje Rusko.
Problémem je i fakt, že dalšími největšími ruskými importéry byly v roce 2021 právě západní země, které postupně omezují svůj vývoz do Ruska. Na druhém místě bylo během loňského roku Německo a na třetím místě Spojené státy americké.
Mnoho ruských ekonomů zdůrazňuje potřebu najít nové obchodní partnery a rozšířit okruh zemí, ze kterých by Rusko mohlo dovážet produkty, ale skutečnost je taková, že existuje jen málo potenciálních partnerů, kteří by chtěli navázat ekonomický vztah s Ruskem.
Situace je o to komplikovanější, že většina z těch, kteří jsou ochotni obchodovat s Ruskem, jako například Bělorusko, nepatří zrovna k technologicky nejvyspělejším velmocím, a bude proto velmi náročné najít nové dodavatele, například v některých technologických segmentech.
3. Jaký dopad bude mít na HDP Ruska odchod spousty zahraničních společností?
Postupně od zahájení Putinovy agrese na Ukrajině odešlo z ruského trhu více než 1 000 zahraničních společností, které do země investovaly dohromady více než 600 miliard dolarů a zaměstnávaly kolem milionu obyvatel. Experti ve své zprávě uvádějí, že tato částka představuje zhruba 40 procent ruského HDP. Spousta společností aktuálně likviduje své ruské provozy, omezuje činnost nebo je prodává lokálním majitelům.
Pro nadnárodní korporace představoval odchod z ruského trhu v průměru 1 až 2 procenta jejich příjmů.
Zahraniční společnosti na ruském trhu nepředstavovaly jen značný kapitál, ale přinášely i obchodní know-how a západní technologie. Publikovaná studie dokonce hovoří o tom, že odchod z ruského trhu pro řadu společností nepředstavoval značné ekonomické ztráty, jak se předpokládalo. Odchod z trhu přitáhl spoustu světových investorů, a tak se částečně podařilo vyrovnat ztráty spojené s prodejem ruských aktiv. Pro nadnárodní korporace představoval odchod z ruského trhu v průměru 1 až 2 procenta jejich příjmů.
4. Který segment ruské ekonomiky zásadně utrpěl?
Narušení dodavatelského řetězce způsobeného západními sankcemi zásadně ovlivnilo zejména automobilový průmysl. Spousta automobilek buď omezila, nebo zastavila prodej v Rusku. Trh bojuje s rostoucími cenami automobilů, nedostatečnou nabídkou a také chybějícími součástkami na trhu. Ruská auta budou bez airbagů či ABS, a kvůli chybějícím západním technologiím se tak vrátí o desetiletí dozadu.
Seznam zahraničních automobilových společností, jejichž prodej v Rusku klesl v červnu 2022 meziročně o více než 90 procent, je dlouhý a zarážející: Lexus, Volvo, Fiat, Porsche, Toyota, Land Rover, Škoda Auto, Volkswagen, Mitsubishi, Audi, Jaguar, Suzuki , Nissan, Lifan, Renault, Ford, Hyundai, Opel, Infiniti, Lada, Mazda, Kia, Peugeot, Citroën, Subaru, Jeep, Geely, UAZ. Znamená to, že spotřeba v segmentu klesla napříč různými cenovými kategoriemi, jakož i různými zeměmi původu značek.
Studie však dále dodává, že automobilový sektor není jediným, kde spotřeba klesla na minimum. Problémy mají i v high-tech odvětvích, jako jsou například chytré telefony. Většina mezinárodních výrobců chytrých telefonů již neposílá produkty do země a zásoby byly vyčerpány panikařícími spotřebiteli v počátečním šílenství po začátku ruské invaze na Ukrajině.
5. Je pro Rusko snadné změnit odběratele ropy?
Rusko je třetím největším exportérem ropy na světě s produkcí 11,3 milionu barelů denně, z čehož až 88 procent jde na export. Zhruba 50 až 60 procent ruské ropy putuje do Evropy a dalších 20 procent je určeno pro čínský trh.
Podle údajů Yaleovy univerzity byl v roce 2021 zisk z exportu ropy třikrát větší než zisk z exportu plynu a činil až 45 procent rozpočtu země. Jen 10 procent produkce spadá pod nezávislé nebo soukromé výrobce, zbytek produkce mají na starosti státem vlastněné podniky.
Zisk z exportu ropy byl třikrát větší než zisk z exportu plynu a činil až 45 procent rozpočtu Ruska.
Po dohodě Evropské unie, která se rozhodla dát stopku ruské ropě, se tedy vynořila otázka, zda se Čína nebo Indie mohou stát pro Moskvu alternativním odběratelem. Přestože za poslední rok se export ruské ropy do Asie zvýšil, podle expertů je však prakticky nemožné, aby Čína a Indie byly schopny přijmout produkci 6 milionů barelů denně v rozpětí roku. Zmíněné země navíc nakupují ruskou ropu s výraznou slevou.
Další problematickou změnou je fakt, že Rusko musí do zmíněných destinací dopravovat ropu tankery, přičemž doba přepravy ropy do Evropy trvá o desítky dní méně než do jižní a jihovýchodní Asie. Pro srovnání, ropovodem jde do východní Evropy ropa dva dny, ale cesta do východní Asie trvá 35 dní.
Rusko kromě kredibility v rámci OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) ztrácí i významnou část příjmů do státní pokladny a bude závislé na rozhodnutích Číny a Indie, které mají už dnes údajně problém se zvýšeným exportem ruské ropy na své trhy.
6. Jak ovlivní Rusko odchod inteligence a nejbohatších lidí ze země?
Kromě značných ekonomických ztrát se ruský trh musí vyrovnat i s obrovským odlivem talentovaných a vzdělaných lidí. Přestože neexistují oficiální údaje o tom, kolik lidí přesně natrvalo opustilo Rusko, experti ve své zprávě uvádějí, že odhady se pohybují kolem půl milionu Rusů. Přibližně polovina z nich jsou lidé s kvalitním vzděláním, cennými pracovními zkušenostmi a mnoho z nich bylo zaměřeno právě na technologie a průmysl.
Z Ruska během prvního čtvrtletí odešlo také 15 000 lidí, kteří vlastní finanční aktiva s hodnotou vyšší než 1 milion amerických dolarů. Tento počet by měl činit 20 procent z celkového počtu nejbohatších Rusů a podle studie s sebou odnesli kapitál v minimální hodnotě 70 miliard dolarů, který oficiálně uvádí Ruská centrální banka. Studie však upozorňuje, že oficiální údaje banky jsou pravděpodobně značně podhodnoceny. O masivním odchodu bohatých Rusů ze země hovoří i data dubajských realitních společností, která za poslední 4 měsíce zaznamenala 100–200% nárůst ruských kupců.
