Samozvaná „krypto královna“ tvrdila lidem, že vynalezla revoluční kryptoměnu, která bude konkurovat bitcoinu. Přesvědčila je, aby do jejího OneCoinu investovali miliardy. Po čase se ukázalo, že její kryptoměna ve skutečnosti neexistovala. Dodnes je Ignatova na svobodě a Europol ji letos v květnu zařadil na seznam nejhledanějších osob v Evropě.

Její příběh se zapsal do dějin největších kryptoměnových podvodů vůbec. Refresher přináší shrnutí, v čem spočíval její úspěch a jaké lekce si z toho odnést, obzvlášť nyní, kdy se s podvodnými kryptoměnami roztrhl pytel. 

Na problematiku poukazuje i nedávná analýza společnosti Chainalysis, podle které se kriminalita kolem kryptoměn loni vyšplhala na rekord. Investoři loni utratili až 14 miliard dolarů (přes 303 miliard korun) za bezcenné kryptoměny, které podvodníci nastražili.

Podvod na krku ještě před OneCoinem

Ruja Ignatova se narodila v bulharské Sofii v roce 1980. Když jí bylo deset let, přestěhovala se s rodinou do Německa. Studovala v Oxfordu a na Univerzitě v Kostnici a získala doktorský titul. 

Čti také

Byl to růst bitcoinu, který nastartoval zcela novou popkulturuByl to růst bitcoinu, který nastartoval zcela novou popkulturu

Svoji krimi dráhu započala už v roce 2012, kdy byla společně se svým otcem Plamenem Ignatovem v Německu odsouzena za podvod. Případ se týkal jejich akvizicí společnosti, na kterou byl za pochybných okolností prohlášen konkurz. Ignatova dostala pouze podmíněný trest na 14 měsíců.

V roce 2013 vypukla kryptoměnová éra v čele s bitcoinem a Ignatova viděla potenciál k rozjetí nového byznysu. O rok později založila OneCoin se svým bratrem Konstantinem Ignatovem a Sebastianem Greenwoodem. 

Pohádková budoucnost s „lepším bitcoinem“

Důležitou roli sehrála osobnost zakladatelky. Řada jejích obdivovatelů ji vnímala jako inteligentní a přesvědčivou ženu, které nechyběla vize. Využívala své akademické vzdělání, čímž si u lidí vybudovala respekt.