Krypto královna Ignatova obrala důvěřivé lidi o 100 miliard korun. Vsadila na Ponziho schéma

Ignatova plnila konferenční sály po celém světě, kde chodila v plesových šatech, s drahými šperky a výraznou rtěnkou. Měla jistý marketingový šarm. Ve svých energických projevech využívala principu FOMO, tedy strachu lidí, že jim unikla příležitost s bitcoiny, o kterých všichni od jeho počátku hojně mluvili. Dávala lidem naději a především druhou možnost stát se milionáři. Přesvědčovala je, že pokud budou do OneCoinu investovat své peníze, tak si za dva roky nikdo na bitcoiny nevzpomene. 

Začátkem června 2016, kdy Ignatova vystupovala na londýnském stadionu ve Wembley, jí už tleskaly tisíce oddaných příznivců.

Kromě toho se objevila v časopisu Forbes, kde OneCoin prezentovala jako nejúspěšnější finanční instrument současnosti. Její projekt u příznivců zabodoval a Ignatova byla v roce 2017 již milionářka. 

Klasická „pyramida“ 

Pojďme si ale vysvětlit, na jakém principu OneCoin fungoval. Firma nabízela potenciálnímu kupci „vzdělávací“ balíčky. Za základní balíček si připlatil 100 eur, ty pokročilejší se ale cenově pohybovaly i v řádech desítek tisíc eur.

Každý balíček obsahoval tokeny, které investor mohl využít při těžbě OneCoinu. Každá kryptoměna se totiž těžila pomocí výkonných počítačů a OneCoin se údajně těžil v Bulharsku a v Hong Kongu.

Čím více tokenů investor měl, tím více OneCoinů mohl získat. Výměna OneCoinu za jiné měny byla možná v interním systému. Do něj měli přístup pouze ti lidé, kteří si koupili více než jen balíček pro začátečníky. 

Na projektu OneCoin si lidé mohli vydělávat také za přivedení nových a aktivních členů do systému. Tento model je známý jako multi-level marketing. Jako u většiny Ponziho/pyramidových schémat dostávali náboráři za každého nového člena prémii. Díky zapojení schopných prodejců MLM sítí se tak OneCoin prodával po celém světě.

My versus oni

Za dobu existence OneCoinu se samozřejmě objevila série varovných článků, které zpochybňovaly legitimitu projektu. Na firmu měli spadeno i regulátoři v různých zemích, globální působení firmy však výrazně ztěžovalo jejich práci. 

Firma byla na všechny „hejty“ připravená. Mezi uživateli budovala mentalitu „my versus oni“, která obhajovala OneCoin před údajně nepřátelským světem. Odmítala jakoukoliv kritiku a veškeré zpravodajské články či hlasy mimo skupinu označovala za nenávistné. Investoři OneCoinu se mimo jiné připojovali k malým komunitám, které vedli prodejci OneCoin. Stávali se členy jakési rodinné sítě „OneLife“ a vytvářeli tím kult kolem své zakladatelky.

Dalším podezřelým faktorem byl fakt, že OneCoin držel velkou část svého účetnictví v tajnosti. Neměl ani vlastní blockchain, tedy jakousi „účetní knihu“ kryptoměny. Místo toho využíval SQL server s databází. To ale na podporu jakékoliv řádné kryptoměny nestačí.

Později se také odhalilo, že zakoupené vzdělávací balíčky byly pouhou kopií materiálů, které byly volně dostupné na internetu. 

OneCoin se mimo jiné na žádné jiné burze, kromě té své, neobchodoval. Firma také dlouho slibovala zřízení burzy, která by investorům umožnila snadno směnit držené kryptoměny na eura či libry. To se ovšem neuskutečnilo.

Sbohem a šáteček

Psal se říjen 2017 a v Lisabonu se konalo velké setkání investorů, kde se měly vyřešit pochybnosti o projektu a případné založení nové burzy. Ignatova se tam ale neukázala. Později se u soudu ukázalo, že FBI měla informace o tom, že podvodnice letěla z bulharské Sofie do řeckých Athén. Od té doby o ní nikdo nikdy neslyšel. 

Nepřítomnost Ignatové vyvolala u jejích obdivovatelů znepokojení. Spekulovalo se tom, že Ignatovou unesli, nebo dokonce zavraždili vlivní bankéři, kteří byli údajně nejvíce ohroženi úspěchem OneCoinu. To však vyšlo z úst zejména těch, kteří do OneCoinu umístili své životní úspory nebo kvůli této „příležitosti“ prodali dům, a nechtěli si přiznat, že byli oběťmi velkého podvodu.

V roce 2019 byl ve Spojených státech shledán vinným právník OneCoin Mark Scott. Bratr „krypto královny“ Konstantin Ignatov se navíc přiznal k podvodu a praní špinavých peněz a rozhodl se, že bude svědčit proti své sestře.

Hledá se krypto královna, odměna je 5 000 eur

Se zatčením představitelů a uzavřením webu se podvod sice téměř zastavil, Ignatova je ale stále na svobodě. Europol ji letos v květnu zařadil na seznam nejhledanějších osob v Evropě. Za jakékoliv informace, které povedou k jejímu dopadení, je nabídnuta finanční odměna 5 000 eur (kolem 125 000 korun).

Sečteno, podtrženo, OneCoin mezi lety 2014 a 2016 obral lidi o téměř čtyři miliardy dolarů, tedy o zhruba 100 miliard korun. Podle BBC to však je odhad příliš střízlivý a skutečné škody mohou být až čtyřnásobné. Do podvodu nalili peníze investoři ze 175 zemí, zejména z Číny. Na druhém místě byli Němci a těsně v závěsu Britové. 

Ignatova se stala také tématem úspěšného podcastu BBC The Missing Cryptoqueen, tedy Nezvěstná krypto královna. V říjnu 2020 bylo navíc oznámeno, že Kate Winslet bude hrát ve filmu o podvodu OneCoin, jehož předlohou je kniha napsaná jednou z obětí. Tento film se bude jmenovat „Fake!“.

Poučení pro současný krypto svět

Lekcí, které si můžeme od OneCoinu odnést, je několik. Před investováním do jakéhokoliv aktiva je dobré si zjistit co nejvíce informací o společnosti a daném projektu. Charakteristickými rysy krypto podvodů je slibování vysoké návratnosti s minimálním nebo žádným rizikem a tajnůstkářské a komplexní strategie, kterým řadoví investoři nerozumí. Za podezřelým projektem většinou stojí nelicencovaní obchodníci, při vyplácení provizí nebo prodání investice navíc dochází ke komplikacím.

Doporučení známých osobností, obzvlášť těch, jež obdivujeme, sice může být lákavé, ale klíčové je udělat si vlastní rešerši a soustředit se na projekty, které mají užitečnost a dlouhodobý strategický plán. Vodítkem ke zpochybnění legitimity projektu mohl být i fakt, že Ignatova již před založením OneCoinu měla v Německu na krku obvinění z podvodu. 

Vždy je také nutné počítat s určitým rizikem, že můžeš o peníze přijít. Proto v investičním světě platí základní poučka: Vložit do aktiva pouze ty peníze, které si můžeš jako investor dovolit ztratit.

OneCoin se obchodoval pouze na své vlastní burze, čímž skryl skutečnost, že nejde o skutečnou kryptoměnu. U nové kryptoměny je proto třeba zbystřit, proč není snadné ji koupit a nenabízí ji renomované burzy. Není náhodou, že právě velké burzy mají většinou omezený seznam nabízených kryptoměn.

Je snadné se nechat emocionálně vtáhnout a stát se součásti jakési komunity „vyvolených“. Na tomto principu také staví většina společností s metodou MLM. Nábor lidí přitom probíhá už v okruhu rodiny, blízkých či vzdáleného okolí. Obezřetnost by tak neměla chybět třeba v situaci, kdy tě bývalý spolužák po dlouhé odezvě začne přesvědčovat k rychlému a snadnému zbohatnutí. 

Většina lidí, kteří se připojí k legitimním MLM, navíc vydělává malé nebo žádné peníze. Dalším poučením je proto naslouchat kritikům, vyhodnotit jejich komentáře a následně se rozhodnout, zda jsou jejich argumenty opodstatněné.