10 zajímavostí o Elonu Muskovi: Má aspergera, jako desetiletý naprogramoval hru a téměř zkrachoval

Prý tím dostal důležitou lekci. Krátce nato se přestěhoval ke své matce do Kanady, protože se chtěl vyhnout povinné vojenské službě v Jihoafrické republice, která byla podle něj fašistická.

Jako dítě naprogramoval a prodal počítačovou hru

Pro malého Muska byly únikem z osobních problémů počítače. Jako 10letý se naučil programovat na Commodore VIC-20. Výsledkem byla jednoduchá počítačová hra ve stylu Space Invaders, kterou nazval Blastar. 

Bylo mu tehdy 10 let. I dnes si Blastar můžeš zahrát online. Musk prodal kód hry magazínu PC and Office Technology za 500 dolarů. Byl to jeho první úspěch na poli počítačů a programování, ale zdaleka ne poslední.

První miliony měl už před Teslou

Musk vystudoval fyziku a ekonomii. Z postgraduálního studia na Stanfordově univerzitě, kde se měl věnovat fyzice, odešel po dvou dnech. Prý cítil, že internet má mnohem větší potenciál změnit životy lidí než fyzický svět. V roce 1995 (jako čtyřiadvacetiletý) založil s mladším bratrem Kimbalem společnost, která poskytovala a licencovala software pro takzvaného průvodce městy, kde mohly noviny uveřejňovat svůj obsah. 

Firmu za více než 300 milionů dolarů koupil výrobce počítačů Compaq. Musk tehdy vlastnil 7 %, což mu vyneslo 22 milionů dolarů. Krátce nato založil fintech X.com. O dva roky později se X.com sloučil s Confinity a vznikl Paypal. 

Spoluzakladatel Paypalu Peter Thiel jako CEO vyhnal Muska z firmy ještě předtím, než za ni v roce 2002 obdržel od eBay 1,5 miliardy dolarů, ale podnikatel stále vlastnil přes 11 % akcií. Po zdanění dostal Musk za Paypal zhruba 180 milionů dolarů. 

Rozhodl se všechny peníze investovat. Na založení společnosti SpaceX dal 100 milionů, na akcie Tesly 70 milionů a 10 milionů dal na projekt slunečních kolektorů Solarcity. V rozhovoru v roce 2018 přiznal, že si musel půjčit peníze na nájemné.

Kvůli společnosti SpaceX téměř zkrachoval

Miliardáře od samého začátku fascinoval vesmír a možnosti, jak ho objevovat. Proto v roce 2002 založil společnost SpaceX. Jejím hlavním cílem bylo výrazně zlevnit lety do vesmíru a zpřístupnit pro veřejnost osidlování Marsu. 

Na začátku měl Musk problém najít investory, protože se jim nechtělo vrážet peníze do projektu, který ještě nemá žádné reálné výsledky. Vzhledem k nejistému osudu Musk své kamarády na začátku od investování odrazoval. 

Firma si prošla několika neúspěchy a temnými obdobími. Několikrát se ocitla na pokraji krachu, což by pro Muska představovalo značný problém. Nejtěžší byl rok 2008. Svět byl na pokraji velké finanční krize, raketa SpaceX Falcon 1 potřetí selhala a Tesla dva dny před Vánocemi téměř zbankrotovala. 

Musk musel do obou firem zase nalít peníze. V té době se rozváděl a opět se ocitl v situaci, kdy neměl ani na nájem. Od té doby se společnosti SpaceX podařilo několik úspěchů a prvenství.

Například se jí jako první soukromé společnosti podařilo v roce 2010 vyslat na oběžnou dráhu vlastní kosmickou loď a poté s ní přistát v Tichém oceánu. V roce 2018 nejsilnější raketa současnosti Falcon Heavy doručila do vesmíru první auto — Teslu Roadster.

Nezaložil Teslu, ale byl v ní téměř od začátku

O Muskovi se někdy mluví jako o spoluzakladateli Tesly. Je tak uveden i na oficiální stránce automobilky. Není to ovšem pravda. Společnost založili v červenci 2003 Martin Eberhard a Marc Tarpenning. Eberhard zbožňoval sportovní auta, ale trápila ho jejich spotřeba a vliv na životní prostředí. 

Ani jeden z nich neměl zkušenosti s automobilovým průmyslem. Oslovili proto krachující společnost, která se snažila vytvořit elektromobil, a začali se vzdělávat v oblasti konstrukce elektromobilů. S Muskem se poprvé setkali na setkání členů Společnosti Marsu (Mars Society), kde je sblížil zájem o zkoumání vesmíru. 

„Když jsme si povídali s potenciálními investory, mnohdy nám řekli, že to, co se snažíme udělat, je šílené. Elon Musk se v té době pokoušel sestrojit raketu. Pochopil náš nápad už od začátku a byl s ním oukej,“ vzpomínal na současného CEO Tesly Mark Tarpenning. Musk do firmy přišel v únoru 2004. Díky významné investici se stal majoritním akcionářem a předsedou představenstva. Zároveň působil jako produktový architekt. 

V roce 2007 Eberhard, první CEO Tesla Motors, rezignoval ze své funkce a odešel z firmy. Krátce nato ho následoval i Tarpenning. Do čela společnosti se dostal Musk. V té době se Tesle podařilo vyvinout první vlastní elektroauto Roadster, které mělo v testech srovnatelný výkon jako podobná benzinová vozidla.

Musk stojí i za hyperloopem

Méně známá firma Elona Muska The Boring Company začala nejprve jako žert. Její název se mu zdál vtipný. Věnuje se tunelovacím technologiím a elektrické veřejné dopravě. Zatím společnost úspěšně postavila tunel v kalifornském městě Hawthorne a nyní pracuje na Vegas Loop, který má spojit Las Vegas a Los Angeles. 

Snažila se zhmotnit i Muskův sen o hyperloopu, který by dokázal vysokou rychlostí transportovat lidi prostřednictvím kapsle levitující v téměř vakuově uzavřeném potrubním systému. Vizionář nechal postavit testovací trať. Z důvodu pracovní vytíženosti a byrokratických překážek však projekt opustil a zpřístupnil jej jako open source.

Má Aspergerův syndrom

Miliardářovo chování je často výstřední. Ve vyjádřeních si nebere servítky, a proto se může zdát, že se snaží budovat si image technologického rockera. Pravdou ovšem je, že za to částečně může i jeho diagnóza. 

Elon Musk loni na jaře během uvádění show Saturday Night Live řekl, že má Aspergerův syndrom, což je samostatná kategorie v rámci autistického spektra. Lidé s Aspergerovým syndromem mají průměrnou nebo nadprůměrnou inteligenci. 

Oproti autistickým lidem mají méně řečových problémů, ale stále pro ně může být náročné pochopit a zpracovat komunikaci. Mají problém pochopit emoce a očekávání druhých lidí a vyjadřovat vlastní pocity. 

„Když jsem vyrůstal, společenské zvyklosti pro mě nebyly intuitivní. Vždy jsem bral věci zcela doslovně, ale pak se ukázalo, že jsem to pochopil špatně. Lidé neříkají přesně to, co si myslí, a trvalo mi dlouho, než jsem přišel na to, co chtějí říct,“ prozradil Musk o svém dospívání na konferenci TED 2022 ve Vancouveru.

Za zavádějící tweet musel zaplatit mastnou pokutu

Když Elon Musk oznámil koupi Twitteru, prohlásil, že z něj chce udělat platformu pro svobodný projev. Sám je znám tím, že sociální síť hojně využívá. Sleduje ho 93,8 milionu uživatelů. Obsah, který přidává, však není každému po chuti. 

Novinář deníku Guardian nazval Muska „králem trollů“. „Nejenže je v trollení lepší než kdokoli jiný, ale je také nezbytnou součástí jeho byznysového modelu a toho, jak se chová ke světu. A to dělá jeho nákup Twitteru opravdu nebezpečným,“ napsal Aditya Chakrabortty. 

Někdy jde o neškodné memes a někdy o tweety, které hraničí s manipulací trhu. Portál Wion upozornil na to, že miliardář v srpnu 2018 zveřejnil tweet o odkoupení Tesly do soukromých rukou při ceně 420 dolarů za akcii. 

Následně musel Musk čelit vyšetřování Americké komise pro cenné papíry a burzy, která ho obvinila z podvodu. Po dohodě odstoupil z pozice předsedy správní rady Tesly a zaplatil pokutu 40 milionů dolarů. 

Do konfliktu s komisí se dostal i v květnu 2020, kdy tweetl, že akcie Tesly jsou příliš vysoko. Později však tvrdil, že se nejednalo o naznačování finančního stavu firmy, ale o jeho osobní názor.

Pomáhal demokratům i republikánům

Podnikatel je americkým občanem od roku 2002. Tvrdí o sobě, že je politicky umírněný a nezávislý, napůl demokrat a napůl republikán. Něco o jeho preferencích však přece jen víme. 

Přestěhoval se do Texasu, protože mu překážely kalifornské zákony a vysoké daně. Na jaře 2020 prohlásil, že jsou lockdowny v důsledku koronaviru fašistické. Když prezident Donald Trump odstoupil od klimatické dohody, byl jedním z prvních, kteří opustili podnikatelskou radu Bílého domu (White House Business Council). 

Kritizuje také prezidenta Bidena za to, že podporuje elektromobilitu, ale prý podráží nohy Tesle. Politickým stranám daruje poměrně málo peněz, ale když se to spočítá, tak dal podle BBC zatím přibližně stejně republikánům i demokratům.

Upozorňuje na hrozby umělé inteligence

Mezi Muskovy „děti“ patří i nezisková organizace OpenAI, která se věnuje celosvětovému dohledu nad vývojem umělé inteligence, jakož i jejímu samotnému vývoji. Miliardář upozorňuje na to, že umělá inteligence může pro lidstvo představovat hrozbu a katastrofické scénáře jako z filmu Terminátor se jednou mohou stát realitou, pokud nezakročíme včas. 

Sponzory OpenAI jsou i další známí podnikatelé Sam Altman (Y Combinator), Jessica Livingston (Y Combinator), Peter Thiel (Paypal), Reid Hoffman (Linkedin) a Greg Brockman. Postupně chtějí podle Tesla magazínu do vývoje investovat miliardu dolarů. Výsledky vývoje přitom budou volně dostupné jako open source.