To ovšem může znamenat i návrat amerického exprezidenta Donalda Trumpa na jeho kdysi oblíbenou platformu. Jeho účet byl trvale zakázán loni v lednu, a to krátce po nepokojích v Kapitolu.

„Trump bude takřka určitě vpuštěn zpátky na twitter, když jej převezme Elon,“ komentoval v pondělí večer reportér televize CNN Donie O'Sullivan, který se věnuje zpravodajství ze světa sociálních sítí. „Bylo by od něj pokrytecké zákaz zachovávat po všem, co řekl o svobodě projevu,“ dodal. 

Platforma ale Trumpa vyloučila částečně z obavy, že jeho tweety podněcují k porušování zákona. Musk by proto musel sladit své zásady svobody projevu s právními předpisy. 

Nicméně bývalý prezident pro americkou televizi Fox News řekl, že se vrátit na Twitteru ani nechce a místo toho zůstane na sociální síti Truth Social. V únoru ji zprovoznila jeho společnost Trump Media & Technology Group. 

Někteří projevili také obavy, že Musk může jít naproti Číně, která má od roku 2009 odepřen přístup na Twitteru. Pro automobilku Tesla se však jedná o velmi důležitý trh a komunistická země by tak mohla získat na platformu větší vliv.

„Nezískala právě čínská vláda trochu vlivu na náměstí?" tweetnul zakladatel Amazonu Jeff Bezos řečnickou otázku. „Náměstím“ myslel virtuální veřejný prostor. Bezos tak reagoval na příspěvek investigativního novináře listu The New York Times (NYT).

3. Změny ve vedení

Musk dříve vyjádřil obavy ohledně toho, jak je společnost řízena. Podobně to vidí i jiní akcionáři Twitteru. Například investiční firma Elliott Management v roce 2020 uvedla, že platforma pod vedením Jacka Dorseyho nepřidává inovativní nové produkty dostatečně rychle.

Počáteční tlak Dorsey ustál, ale v listopadu loňského roku odešel. Nejvyšší post připadnul Paragu Agrawalovi, který přešel z pozice hlavního technologického ředitele.

Musk ve zprávě předsedovi Twitteru Bretu Taylorovi poznamenal, že pokud se mu podaří společnost koupit, v úvahu bude změna pracovníků na vedoucích pozicích. „Pokud dohoda nefunguje, vzhledem k tomu, že nedůvěřuji managementu a nevěřím, že dokážou řídit nezbytnou změnu na veřejném trhu, musel bych přehodnotit svou pozici akcionáře,“ uvedl. 

Nervozita panuje i mezi běžnými zaměstnanci Twitteru, a to v souvislosti s tím, jaké „kulturní změny“ by prodej firmy Muskovi mohl přinést, píše NYT. Mnozí navíc dostávají velkou část mzdy v podobě akcií firmy, přechod platformy do soukromého vlastnictví to však znemožňuje.

4. Růst tržeb a předplatitelů

Důležitou položkou jsou finanční toky. Hlavním obchodním modelem Twitteru je nyní komerční obsah, díky kterému mohou lidé síť využívat zadarmo. Musk jako dlouhodobý odpůrce reklam na Twitteru to však chce změnit. Reklama totiž podle něj dává společnostem „příliš velkou moc nad webem“.

V minulosti také prohlásil, že ho více zajímají předplatné. V současnosti již existuje placená platforma Twitter Blue, kterou nejspíš bude chtít Musk více rozvinout. Uživatelům poskytuje přístup k prémiové službě za měsíční poplatek od tří dolarů měsíčně (68 korun). Zatím funguje jen ve vybraných státech mimo Evropu.

Růst tržeb a uživatelů společnosti je pro investory klíčovou informací. Příjmy Twitteru však podle čtvrtletních výsledků rostly pomaleji, než se očekávalo, a to navzdory nárůstu o 22 % na 1,6 miliardy dolarů (téměř 37 miliard korun) za poslední tři měsíce roku 2021. Počet denních aktivních uživatelů za rok stoupl o 25 milionů na 217 milionů.

Twitter však v únorové zprávě uvedl, že dosáhl významného pokroku na cestě ke svému cíli. Do konce roku 2023 chce mít roční příjmy 7,5 miliardy dolarů (skoro 172 miliard korun) a 315 milionů uživatelů.

5. Změny algoritmu

Další Muskova připomínka se týká změny algoritmu. Koncem března se uživatelů prostřednictvím ankety na Twitteru zeptal, zda si myslí, že algoritmus Twitteru by měl být „open source“. To znamená, že jeho zdrojový kód by byl volně k dispozici na internetu. Z více jako milionu hlasů odpovědělo kladně přes 80 procent uživatelů.

Na TED Talk řekl, že by uživatelé Twitteru měli mít možnost vidět, jaké tweety budou propagovány a jaké budou před uživateli skryty. To by podle něj mělo předejít „zákulisním manipulacím“. 

Na tomto principu ovšem funguje jen hrstka sociálních sítí, například Pixelfed na sdílení fotek či platforma Okuna. 

6. Odstranění spamových robotů

Následující Muskův návrh se zakládá na jeho osobní zkušenosti. Již dříve uvedl, že se chce zbavit „šifrovacích spamových robotů“ neboli tvorby falešných účtů a rozšiřování spamu.

Podvodníci se hojně vydávají za Muska a za pomoci falešných účtů na sociálních sítí uživatele lákají na investice do bitcoinů a dalších kryptoměn. Usilují tím o finanční prostředky i osobní údaje obětí. V roce 2020 patřil Muskův účet mezi nejčastěji používané profily na podnícení těchto podvodů. 

Ve čtvrtek Musk na Twitter uvedl, že pokud bude nabídka na Twitteru úspěšná, „porazíme spamové roboty, nebo zemřeme při pokusu.“

7. Přísnější regulační prostředí

Poslední bod se sice netýká změny, kterou by Musk napřímo požadoval, avšak po odkoupení Twitteru jej bude muset řešit. Odvětví sociálních médií se totiž dostává pod přísnější regulaci.

Minulý týden EU oznámila zákon o digitálních službách, podle kterého budou muset společnosti jako Twitter, Facebook či Google udělat více pro boj s nelegálním obsahem. Pokud tak neučiní, budou čelit mnohamiliardovým pokutám. 

Nová evropská dohoda má rychleji odstraňovat nelegální obsahu z internetových platforem, omezit šíření hoaxů a dezinformací a válečné propagandy či snížit prodej padělaných produktů v e-shopech. Refresher o tom dříve informoval zde.