Diskuse o evropském embargu na ruské energetické dodávky neustává. Zatím ale nemá od unijních států jednomyslnou podporu.
Komise nyní připravuje další sankce proti Rusku, v reakci na válku se jedná o šestý balíček. V úvaze je například postupné ukončení dovozu ruské ropy nebo uvalení cel na vývoz nad určitý cenový strop. Na konečné podobě opatření by se měly země EU shodnout příští měsíc.
Detaily ropného embarga ale zatím nebyly dohodnuty. „Když uvalujeme sankce, musíme to dělat způsobem, který maximalizuje tlak na Rusko a zároveň minimalizuje vedlejší škody na nás samých,“ řekl místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis pro britský deník The Times.
EU se ovšem nadále zdráhá použít proti Rusku nejúčinnější ekonomickou zbraň: úplný zákaz dovozu ruské ropy a plynu. Jak v pondělí uvedl nejvyšší diplomat EU Josep Borrell pro německý deník Die Welt, postoj unijních států na sankce zatím není jednotný. „Zastavení dovozu ropy a zemního plynu nebo sankční clo by bylo důležité, abychom vyvinuli tlak na Putina a přivedli ho k vyjednávacímu stolu,“ řekl Borrell.
Po úplném energetickém embargu volá Polsko a Litva, zatímco Německo, Maďarsko či Rakousko to z ekonomických důvodů odmítají. Itálie, která také dříve byla proti, nyní navrhuje zavedení stropu na jeho cenu.
Cílem balíčku by přitom měla být minimalizace škod v evropské ekonomice. „Nejlepším výsledkem pro Komisi jsou nejpřísnější možné sankce. Nemá ale smysl navrhovat něco, co nezíská podporu,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za justici Věra Jourová.
Na druhou stranu, příjmy z ropy představují pro Moskvu důležitý zdroj financování války na Ukrajině. Více než třetinu příjmů Moskvy loni pocházelo z exportu. Podle think-tanku Bruegel v současnosti Evropa denně zaplatí za ruskou ropu a ropné produkty asi 450 milionů dolarů (10,2 miliardy Kč). Za ruský plyn je to asi 400 milionů dolarů (9,1 miliardy Kč) a za uhlí přibližně 25 milionů dolarů (568 milionů Kč).
Kromě ropného embarga se nové sankce zaměří také na banky, zejména na tu největší v Rusku, Sberbank. Sberbank se dosud sankcím vyhnula, neboť je spolu s Gazprombank jedním z hlavních zprostředkovatelů pro platby za ruskou ropu a plyn. Navíc představuje 37 procent ruského bankovního sektoru. Jourová ovšem naznačila, že sankce bankovního sektoru se s velkou pravděpodobností prosadí.
Dosud schválených pět balíků ekonomických sankcí se zaměřují na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export výrobků a surovin, například uhlí.
