V reakci na prudké zdražování začalo ministerstvo zemědělství sledovat prodejní ceny u základních potravin. Marže obchodníků jsou totiž podle ministra Zdeňka Nekuly příliš vysoké.
Kontrola bude trvat nejméně po dobu tří měsíců. Týkat se bude všech aktérů v sektoru potravin, tedy od zemědělců až po maloobchody. Ministerstvo zemědělství spolu s antimonopolním úřadem se zaměří především na čtyři skupiny potravin – máslo, drůbeží, vepřové maso a pečivo. Více detailů ohledně kontrol ovšem ministerstvo nechtělo prozrazovat.
„Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po čtvrtečním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků.
Cílem kontrol je podle ministerstva to, aby obchodníci a dodavatelé nezvyšovali uměle své marže. Poukazuje na to, že zemědělci jsou s cenou tlačeni na hranu, potraviny přitom nadále zdražují.
„Zaznamenali jsme případy, kdy obchodní přirážka na točeném salámu byla 246 procent, na standardní šunce dokonce 255 procent. To jsou čísla, u kterých už se člověk musí pozastavit nad tím, zda je to v pořádku. Ano, máme volné tržní prostředí, ale není možné, aby zemědělci byli takto zmáčknutí, prodávali za ceny, které jim ani nepokryjí náklady, a přitom jiní měli neúměrně vysoké marže,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Rozdělení zisku rovnými díly mezi zemědělce, potravináře a obchodníky vnímá ministerstvo jako nezbytnost. Chystá proto novelu zákona o významné tržní síle.
„Shodli jsme se na tom, že je potřeba co nejrychleji přijmout novelizaci zákona o významné tržní síle, která rozšíří působnost ÚOHS v oblasti významné tržní síly na celý dodavatelsko-odběratelský řetězec v potravinářském sektoru. Dnes můžeme kontrolovat v této oblasti přibližně 12 obchodních řetězců, po novele by měl zákon dopadat až na přibližně 800 subjektů z celého sektoru,“ uvedl předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna.
Ceny potravin v Česku stoupají o desítky procent. Podle dubnových dat českých statistiků si lidé meziročně připlatili za pšeničnou hladkou mouku o 60 procent. Chléb a bílé pečivo meziročně zdražily o třetinu, máslo nebo brambory zase o čtvrtinu.
