Jak je na tom Rusko finančně? Putin bude muset financovat válku na úkor životní úrovně svých lidí, říká analytik Pálenik

Status neinvestiční zóny

Ratingová agentura S&P Global podruhé za týden snížila úvěrový rating Ruska. Ten klesl z BB+ na CCC–, přičemž již BB+ představuje neinvestiční pásmo. „Je to potvrzení toho, že Rusko přestalo být investičně zajímavé. To znamená, že nikdo nebude chtít investovat v zemi, kupovat akcie jejich firem a nikdo jim nebude chtít ani půjčit peníze. Pokud ano, tak s vysokou rizikovou prémií, která by mohla představovat roční úroky v desítkách procent,“ říká Pálenik a dodává, že zlepšit negativní renomé bude trvat Rusku i několik let po ukončení konfliktu.

Podobné ratingy jsou naprosto jasným negativním znakem pro mezinárodní investory a předpokládá se, že se budou propadat dál. Dalším negativním signálem pro investory je i zavření Moskevské burzy, která zastavila své obchodování 28. února. „Moskevská burza z globálního hlediska není nijak zásadně významná. Její zavření na několik dní má zejména vliv na firmy, jejichž akcie se na ní prodávají. Nemohou získat peníze přes dluhopisy a jejich majitelé nemohou prodávat nebo kupovat své akcie. Firmy však dokážou pár takových týdnů přečkat. Dalším problémem však je, jaký to má dopad na jejich reputaci,“ doplňuje Pálenik.

Rusko přestalo být investičně zajímavé. To znamená, že nikdo nebude chtít investovat v zemi, kupovat akcie jejich firem a nikdo jim nebude chtít ani půjčit peníze.

Majitelé akcií ruských firem je nedokážou prodat, což následně odradí nové potenciální investory. Zatímco Moskevská burza včas zavřela své brány, akcie ruských firem na ostatních burzách se propadávají řádově v desítkách procent. Například propad akcií ruských společností jako Sberbank nebo Gazprom obchodovaných na londýnské burze přesáhl hranici 90 %.

Odchod západních značek a odběratelů energií

Problém však zdaleka nekončí při propadu hodnot ruských firem. Z tamního trhu odchází také spousta západních značek, které své prodejny a továrny zavřely prakticky ze dne na den.

„Jejich odchod zapříčiní pokles životní úrovně. Okamžitá ztráta nabídky znamená, že Rusové si budou muset vybírat méně kvalitní nebo dražší alternativy. Servisy nebudou mít dostatek náhradních dílů pro opravu aut, elektroniky, ale ani letadel. V mnoha oblastech nastane nedostatek, který domácí firmy tak brzy nenahradí. Několik významných mezinárodních logistických služeb odešlo z ruského trhu, což vyvolá výrazné zpomalení dodávek součástek a zboží do továren. Výsledkem bude nedostatek a dražší produkce,“ vysvětluje dále Ďurana.

Kromě odchodu řady světových firem visí ve vzduchu i omezení dodávek plynu. Mezinárodní agentura pro energetiku představila plán, podle kterého by Evropa měla snížit dodávky ruského plynu během aktuálního roku o třetinu. Vývoz energonosičů tvoří zhruba polovinu HDP Ruska, a tak jakékoli omezení poptávky může mít zásadní vliv na jeho rozpočtové možnosti.

„Pokud by Rusko přestalo vyvážet energie, šli by automaticky na polovinu svého HDP a zároveň i na polovinu životní úrovně. Jsem překvapený, že od nich stále kupujeme ropu a plyn. Fakt, že navzdory uvaleným sankcím nám chtějí stále prodávat ropu a plyn, jen ukazuje, jak moc je to pro ně výhodné a důležité,“ dodává Pálenik.

Jednou z častých úvah je, že Rusko by si mohlo své alternativní odběratele energií nalézt na čínském trhu. „Čína je strategický obchodník, který se bude snažit z Ruska dostat ještě více levných energií a surovin než dosud. Pro Rusko byla bohatá Evropa, která opustila vlastní zdroje, výhodnější zákazník, který lépe platil. Nad tím vším však stojí fakt, že ani ropa, ani plyn nelze prodávat ve velkých objemech bez produktovodů. Jejich vybudování trvá roky. Kapacity na výrobu a převoz LNG jsou limitovány,“ vysvětluje Ďurana a dodává, že Rusko si momentálně nemůže vybírat a evropská závislost na ruských dovozech mu nahrává do karet.

Může Rusko zkrachovat?

Zpravodajské portály tento týden informovaly o tom, že Rusko si přestalo plnit své závazky a nevyplácí výnosy z dluhopisů. Právě tuto skutečnost označili odborníci za známky platební neschopnosti a nastínila se tedy otázka, zda Rusko jako zemi čeká bankrot. „Je pravdou, že Rusko přestalo platit výnosy dluhopisů. Každý rok platí úroky, které nyní nezaplatilo. Když nezaplatí svůj dluh, tak jim nikdo nepůjčí. Toto je však signál, že jim je jedno, jestli jim někdo v budoucnu půjčí nebo ne. Pravděpodobně je ve hře potenciální státní bankrot,“ říká Pálenik.

Prostředky, které měli našetřené dosud a díky kterým postavili armádu na hranice Ukrajiny, zajistily její vybavení a zásobování, docházejí.

Pokud by se tak stalo, Rusko by se v očích investorů zdiskreditovalo ještě více. Jeho dluhy by byly pravděpodobně nedobytné, ale investoři by je beztak evidovali a vymáhali. „Pro zajímavost, na mezinárodním dluhopisovém trhu stále figurují nezaplacené dluhopisy, které vydalo carské Rusko během první světové války. Komunisté, kteří převzali moc, je neuznali a nevyplatili. Doposud existují hlasy, které apelují na jejich zaplacení, ačkoli je to již 100 let. Při všech diplomatických jednáních se tato témata otevírají. Je to obrovský ekonomický i diplomatický problém, který se táhne se zemí,“ vysvětluje Pálenik.

Země, která se dostane do bankrotu, se podle Pálenika dostává také do značné mezinárodní a ekonomické izolace. „Země musí vyjít s těmi penězi, které vybere na daních. Pokud nevybere dostatek peněz, nemusí mít peníze na důchody nebo zdravotnictví. Ekonomika Ruska se ve sledu těchto událostí musí – ať chce nebo ne – uzavřít do sebe. Co si vyrobí, to si i utratí. Jednoduše půjdou do režimu z ruky do úst,“ dodává dále.

Životní úroveň obyvatelstva zásadně klesne

Už z aktuálního dění je jasné, že ruskou ekonomiku čekají obtížné časy. Putinova invaze je navíc finančně extrémně náročná a může vyčerpat všechny finanční rezervy země. „Prostředky, které měli našetřené dosud a díky kterým postavili armádu na hranice Ukrajiny, zajistily její vybavení a zásobování, docházejí. To znamená, že další financování bude na úkor ostatních částí ekonomiky. Rusko bude muset financovat válku na úkor životní úrovně svých lidí. Během války se totiž vše, co ekonomika má, začne přesouvat k válečným účelům,“ doplňuje Pálenik.

Podle předpovědí tedy Rusko čeká období izolace, nezájem investorů a omezení mezinárodního obchodu. Další proměnnou je také padající hodnota ruského rublu. „Podle nových kurzů bude vše dovážené a u nich hrozně drahé a to, co se bude od nich vyvážet, bude pro nás hrozně levné, neboť kurz pro ně bude nevýhodný. V extrémním případě se to dá přirovnat k Severní Koreji, se kterou nikdo neobchoduje a uvnitř země lidé žijí na nízké ekonomické úrovni a všechny prostředky se soustřeďují na zbrojení a udržování tamního režimu,“ vysvětluje dále.

Přebudování ekonomiky, aby fungovala pouze pro sebe, bude velmi finančně náročné a povede k propadu životní úrovně.

Všechny zmíněné proměnné mohou způsobit, že země s podobným nastavením je nejen izolovaná od zbytku světa, ale hospodářsky zaostává za zbytkem světa. „Hospodářské zaostávání vidíme i na příkladu Kuby nebo zmíněné Severní Koreje. Na druhé straně Rusko je velká země plochou i počtem obyvatel. Vnitřní obchodování i vnitřní chod mohou do značné míry poměrně dlouho vydržet s vlastním trhem a vlastní spotřebou. Přebudování ekonomiky, aby fungovala pouze pro sebe, bude velmi finančně náročné a povede k propadu životní úrovně. Může se ustálit na hranici, kdy země dokáže zajistit obyvatelům jen obživu a nějaký elementární život,“ dodává na závěr Pálenik.