Národní bezpečnostní úřad před pár dny vydal prohlášení, pomocí něhož upozorňuje lidi na zvýšenou hrozbu kybernetických útoků. Po vojenském útoku Putina na Ukrajinu se otevřela i otázka kybernetické bezpečnosti, a to nejen institucí, infrastruktury či soukromého sektoru, ale i běžných lidí. „Pokud se nebavíme o lidských životech, škody z kybernetických útoků jsou v dnešní době větší, než ty z terorismu,“ vysvětluje v Martin Spano, informatik, který se zabývá i kyberbezpečností.

V Refresheru si uvědomuje potřebu zaměřit pozornost i na kybernetickou bezpečnost, protože riziko kybernetických útoků v aktuální situaci narůstá. Důležitá témata pravidelně rozebíráme s odborníky a pokud se chceš dostat k prémiovému obsahu, staň se členem klubu REFRESHER+.

Hackeři mohou napadnout všechno

Velká část důležitých činností se dnes odehrává v online prostoru, tedy v kyberprostoru. V době konfliktu lze proto očekávat, že spousta útoků se bude odehrávat i v něm. „Hackeři mohou napadnout vše, co je připojené k internetu. Například ve finančním světě se peníze přesouvají jako elektronické peníze, ne jako hotovost. To znamená, že jsou v kyberprostoru a hackeři je dokážou nelegálně přemístit na své utajené účty,“ tvrdí expert.

Čti také

Mučili ho, bili a údajně i znásilnili. Videa moldavského tiktokera tančícího v ukrajinské uniformě válcují internetMučili ho, bili a údajně i znásilnili. Videa moldavského tiktokera tančícího v ukrajinské uniformě válcují internet

V online prostoru je také kritická infrastruktura, jako například elektrárny nebo nemocnice, které se také mohou stát terčem hackerů. Ti mohou vyřadit výrobu nebo nás odstavit od elektrické energie.

V prosinci 2015 se podobný útok odehrál právě na Ukrajině, kde kvůli němu zůstalo bez elektrické energie více než 200 000 domácností. "Známý je i kybernetický útok Stuxnet, který dokázal pozastavit vývoj jaderných zbraní v Íránu na několik měsíců," doplňuje.

Kybernetické útoky jsou navíc specifické tím, že je velmi náročné vystopovat jejich pachatele. „Přitom, co hackeři hledají cesty jak se někam dostat, se umí postarat i o to, aby byli nevystopovatelní. Ukrást peníze pomocí kybernetického útoku navíc vyžaduje menší úsilí než fyzické vyloupení banky,“ dodává.

Známý je také kybernetický útok Stuxnet, který dokázal pozastavit vývoj jaderných zbraní v Íránu na několik měsíců.

Do aktuálního konfliktu se zapojili také nejznámější hackeři na světě – Anonymous. „Jsou to občanští aktivisté, kteří následují nějaké cíle. Aktuálně své aktivity zaměřují na ukončení vojenského konfliktu,'' vysvětluje.

Seskupení hackerů už v minulosti dokázalo odtajnit například utajené informace různých vlád. „Informace mají cenu zlata i v době války. Jejich odtajnění může vést k nebezpečným situacím. Vojenství je však v rámci obrany před kyberútoky na nejvyšší úrovni,'' vysvětluje a dodává, že i nejlepší připravené zabezpečení se dá prolomit.

Kybernetická zabezpečení jsou vytvořená na období míru, ne války

Při kybernetických útocích jsou v podstatě dva typy útočníků. Ti, co to dělají kvůli vlastnímu obohacení a ti, co to dělají z přesvědčení. Na útoky však existují protiopatření. Finanční instituce nebo instituce, které nakládají s citlivými informacemi mají vlastní profesionální zabezpečení a týmy, které o ně pečují.