Po období stabilních cen energií si budeme muset postupně zvykat na jejich nárůst. Zdražování se nejvíce dotkne výrobního sektoru, ale ovlivní i všechna ostatní odvětví. Rovněž se předpokládá, že si za energie během příštího roku připlatí i domácnosti.
Tří ekonomických expertů jsme se ptali, co může za zdražování, kdo ho nejvíce pocítí a jaký další vývoj se dá čekat.
Zdražování cen energie teprve přijde. Dnes má většina firem ceny, které si zajistily v předchozím období. V blízké budoucnosti budou nejvíce postiženy sektory, které mají vysokou spotřebu elektřiny. Jde většinou o odvětví výroby, ale také o služby, které mají vyšší odběr elektrické energie.
Jde zejména o energetický sektor, ale zasažena je v konečném důsledku z globálního hlediska většina sektorů. Například v Číně patří k zasaženým sektorem v důsledku energetické krize a omezení dodávek ocelárny, výroba barev a chemikálií, nábytkářský sektor.
Pro zajímavost, k zasaženým patří i někteří dodavatelé technologického gigantu společnosti Apple nebo výrobce elektromobilů Tesla, což způsobuje výpadky dodávek a růst světových cen napříč těmito odvětvími. Například Apple již oznámil, že zvýší cenu svých výrobků v důsledku nedostatku čipů. Rostou ceny ve stavebnictví, ale i ocel, písek, elektronika, ale i potraviny a podobně.
Zasažený je téměř celý průmysl, z něj nejvýrazněji asi kovozpracující a chemický průmysl.
Ceny předpovídat neumím. Za vysokými cenami je řada faktorů, například nedostatek energie vyrobené větrnými turbínami v Německu. Ke konci roku navíc Němci odstavují další jaderné kapacity, což zvýší tlak na využívání paroplynových a uhelných elektráren. Cena povolenek na využívání fosilních paliv ale zůstává vysoká, takže se dá předpokládat, že ceny energií budou i nadále vysoké.
Ceny elektřiny a plynu překonávají nové rekordy v důsledku oživení globální poptávky po předchozím propadu způsobeném pandemií. Co se týče Evropy, panují obavy z nedostatku elektřiny v důsledku nedostatku vody v nádržích vodních elektráren ve Skandinávii, které jsou nejdůležitějším zdrojem elektrické energie v tamním regionu.
V důsledku toho v této oblasti podle Bloombergu vyskočila cena elektrické energie až na pětinásobek. Jelikož s blížícím se zimním obdobím se bude odběr zvyšovat, hladina v nádržích bude klesat výrazněji, což může znamenat další výrazný růst cen.
Skandinávie, i když patří k nejvýznamnějším oblastem s vodními elektrárnami, ale není jediným regionem, který může být negativně zasažen. Na energetickém mixu z vodních elektráren se podílejí i další evropské státy jako Itálie, Španělsko, Francie, Německo nebo Rakousko.
Cenu tlačí vzhůru i fakt, že Německo plánuje v příštím roce odstavit všechny své jaderné elektrárny, což ještě umocňuje obavy z možného nedostatku elektřiny v budoucnosti, neboť v 1. čtvrtletí 2021 pokryla ekologická energie pouze 43 procent celkové spotřeby energie v Německu, což je méně než ve stejném období předchozího roku.
Tibor Lörincz, ekonomický analytik Tatrabanky
Ceny elektrické energie se oproti minulému týdnu trochu normalizovaly, ale stále jsou přibližně na dvojnásobné úrovni oproti průměru z prvního pololetí. Co se týče odhadu budoucích cen energií, je to extrémně náročné, protože nabídka i poptávka jsou extrémně dynamické a podléhají i mnohým neekonomickým faktorům, jako jsou například počasí nebo geopolitická rozhodnutí producentů ropy a plynu.
Zkusíte procentně vyčíslit, o kolik budou pro nás energie dražší?
Radovan Ďurana, analytik INESS
Je to docela složitý postup, neboť ceny pro domácnosti jsou do jisté míry regulovány Energetickým regulačním úřadem. Prodejci energie si ceny zafixovali už v minulém pololetí, když zvyšování cen nebylo tak výrazné. Nejvyšší nárůst zaznamenají firmy, kterým se nepodařilo zafixovat si ceny energií na následující období. Pro ně se ceny mohou zvýšit i o 50 procent.
Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Topforex
Ceny plynu na trhu tento rok vzrostly v průměru přibližně o 170 procent. Rostla i cena uhlí, která vyskočila v Evropě během roku 2021 asi o 70 procent. Samozřejmě, prudké zdražování cen na burzách může poslat opět výš také ceny pro konečné spotřebitele. Důležité však je si uvědomit, že ceny na trhu se neprojeví na cenách pro konečné spotřebitele okamžitě, ale až s určitým časovým odstupem. Co se týče například Slovenska, tamní Úřad pro regulaci síťových odvětví avizoval růst cen elektřiny v příštím roce už koncem srpna. Ale na to, jaký bude výsledný procentuální nárůst, si ještě budeme muset nějaký čas počkat.
Důležité však je si uvědomit, že ceny na trhu se neprojeví na cenách pro konečné spotřebitele okamžitě, ale až s určitým časovým odstupem.
Tibor Lörincz, ekonomický analytik Tatrabanky
Cena pro domácnosti se odvíjí od cen elektřiny na burze za první pololetí, kdy cena vzrostla, ale ne až tak výrazně jako v posledních měsících. Na základě toho očekáváme nárůst cen elektrické energie pro domácnosti okolo 10 procent na rok 2022. Sporný je ovšem rok 2023. Pokud ceny zůstanou na současných úrovních, mohlo by zvýšení na rok 2023 být i více než 25 procent.
Co všechno stojí za zvyšováním cen energie a nakolik ho může ovlivnit vláda?
Radovan Ďurana, analytik INESS
Vysoké ceny energií mají mnoho důvodů. Jedním z nich je celková situace ekonomiky Evropské unie. Přispělo k ní oživení výroby po pandemii. Rovněž problémy s dodávkami plynu a samozřejmě zmíněné povolenky, kterými Unie penalizuje využívání fosilních paliv.
Centrální banky zaplavily trh obrovským množstvím aktiv a ziskové příležitosti se nacházejí také na trhu s energiemi. Ceny energií ale určuje trh a vláda má na ně jen velmi malý vliv. Domácnosti možná nezaplatí vysoké ceny energií přímo.
Zaplatí je zvýšenými daněmi nebo nedostatkem jiných veřejných služeb, na které stát nebude mít, protože veřejné finance použije na dotování energií. Mnohem větší problém je v tom, že vysoké ceny energií se časem určitě projeví na ceně produktů.
Spotřebitelé musí počítat s tím, že jejich výdaje porostou. Vlády mají pro regulaci energií v podstatě dvě možnosti: dotovat ceny energií přímo nebo snížit daňové zatížení.
Spotřebitelé musí počítat s tím, že jejich výdaje porostou.
Tibor Lörincz, ekonomický analytik Tatrabanky
Cenu elektrické energie pro koncové uživatele tvoří z přibližně jedné třetiny samotná energie, zbytek jsou poplatky za přenos a různé daně a dotace.
Vláda nemůže výrazně ovlivnit cenu energie, ta je v zásadě daná cenou na burze, může ale trochu pohnout ostatními částmi, které tvoří přibližně dvě třetiny ceny. Vláda ovšem má mnohem volnější ruce při způsobu kompenzace nárůstu cen pro jednotlivé domácnosti a podniky.
Dá se předpokládat, že se v budoucnu ceny energií znovu nárazově zvýší?
Radovan Ďurana, analytik INESS
Vysoké ceny budou přetrvávat. Další nárazové zvýšení by muselo být spojeno s nějakou krizovou situací, jakou byla například pandemie. Základní vlastností krizí však je, že je neumíme dopředu předpokládat a nevíme ani to, kde vzniknou.
Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Topforex
V podstatě nedá. Vše bude záviset na dalším vývoji pandemie a případných možných restrikcích s ní spojených, stabilizaci dodavatelských řetězců, ale i klimatické situaci, která do značné míry dokáže negativně zasáhnout zejména do výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Na druhé straně Mezinárodní energetická agentura očekává, že globální energetická krize by mohla zvýšit poptávku po ropě přibližně o půl milionu barelů, což by globální zotavení se z pandemie mohlo zpomalit a zvýšit inflaci.
Rekordní ceny všech tří zmíněných komodit totiž nutí energetický sektor, ale i další na energii náročné sektory, hledat alternativní náhradu za chybějící zdroje energie, aby dokázaly provozy udržet v chodu.
V první řadě je třeba říci, že od roku 2014 jsme zažívali historicky velmi stabilní ceny energií.
Tibor Lörincz, ekonomický analytik Tatrabanky
V první řadě je třeba říci, že od roku 2014 jsme zažívali historicky velmi stabilní ceny energií. Dříve nebyla dvouciferná meziroční inflace energie — ať už plusová nebo minusová — výjimečná.
Dále platí, že energie se umí skokově pohnout oběma směry. Loni měli producenti opačný problém, a to, že elektřina byla až příliš levná, místy měla zápornou cenu. Skokové změny cen energií oběma směry jsou bohužel spíše norma.
